Jan Cinert (Pondělí 1. října 2012)
Franta: Jelení parohy nemohou symbolizovat Slunce a "volská" hlava Měsíc. Býčí hlava symbolizuje solární rok, kdy rohy jsou slunovraty a měsíční bohyně Artemis byla lovkyní a ochránkyní zvěře. Musí to být nutně obráceně, nežli jste převzal.
Jaká je stavební historie havraňského kostela? Loď kostela mi připadá podle obrázků v jádru jako románská, starší než gotický presbytář. Loď má totiž níže hlavní římsu nežli presbytář. Potom by nemohl řezník jít do gotického města Mostu s volem, a pak založit románský kostel. Připadá mi to jako obvykle vzniklá místní pověst až po postavení kostela, kdy již lidé nechápali smysl reliéfu a vymysleli si řezníka s volem. Takže smysl reliéfu by původně měl být Slunce a Měsíc, jak bylo součástí vyobrazení Krista, avšak ovlivněné ještě "pohanským" myšlením.
Já na Týnském chrámu žádnou stylizaci jeleních parohů nevidím. Je zde postava P. Marie a za ní umístěná záře je vertikálně upravena podle její postavy. Opravdu stojí na srpku Měsíce. Mám za to, že se jedná o vývojově posunutou stylizaci původního Slunce a Měsíce ze starších vyobrazení Krista.
Proč by měl Metonův cyklus obsahovat Octaeteris, když tento cyklus má svůj jasný počátek a konec, který je jeho postatou? Jinak Váš objev vlnovky je zajímavý. Já jsem si zatím jen povšil, že se ve vlnovce jedná v zásadě o souboje zoomorfikovaných blíženeckých protikladů.
Jaká je stavební historie havraňského kostela? Loď kostela mi připadá podle obrázků v jádru jako románská, starší než gotický presbytář. Loď má totiž níže hlavní římsu nežli presbytář. Potom by nemohl řezník jít do gotického města Mostu s volem, a pak založit románský kostel. Připadá mi to jako obvykle vzniklá místní pověst až po postavení kostela, kdy již lidé nechápali smysl reliéfu a vymysleli si řezníka s volem. Takže smysl reliéfu by původně měl být Slunce a Měsíc, jak bylo součástí vyobrazení Krista, avšak ovlivněné ještě "pohanským" myšlením.
Já na Týnském chrámu žádnou stylizaci jeleních parohů nevidím. Je zde postava P. Marie a za ní umístěná záře je vertikálně upravena podle její postavy. Opravdu stojí na srpku Měsíce. Mám za to, že se jedná o vývojově posunutou stylizaci původního Slunce a Měsíce ze starších vyobrazení Krista.
Proč by měl Metonův cyklus obsahovat Octaeteris, když tento cyklus má svůj jasný počátek a konec, který je jeho postatou? Jinak Váš objev vlnovky je zajímavý. Já jsem si zatím jen povšil, že se ve vlnovce jedná v zásadě o souboje zoomorfikovaných blíženeckých protikladů.

Kniha HAJDY NA HRAD