Jan Cinert (Středa 8. srpna 2012)

Jižní cesta: Archeologické nálezy hovoří jasnou řečí. Kam by potom vedla cesta nalezená v Pálffyho paláci (v místě nynějších podzemních garáží Senátu ČR), která má příslušný směr? Nalezené souvrství je z 10. -13. století (mocnost 2,4m) a pokračovalo ještě níže, což již nešlo prozkoumat. Malá Strana nebyla jedna velká bažina, to se týkalo jen zaniklého ramena, kterému se zástavba až do renesance vyhýbala. Všechny tři cesty od brodu - 1. do Myší díry a na Opyš, 2. jižní cesta, 3. do dnešní mostní brány, musely rameno překonat. Záleželo pak na vývoji města Prahy a zemských stezek, která z oněch tří byla ve své době důležitá. Jižní svah se zahradami je dnes hodně upraven a záchranný výzkum, a tím i nalezení cesty ve svahu se nedají bohužel očekávat. Kosmas píše o bráně na Opyši jako o "úzké zadní brance", tou pak nemohla vést stará důležitá cesta od brodu.

Geograf: Pane kolego, vycházíte z půl století starých materiálů :-)! Spisek se skládá ze dvou částí, mezi dobou jejich vzniku je 100 let. V první je Beheimare (Česká kotlina) a v druhé dílčí názvy území/lidů v České kotlině. Fraganeo není mezi polskými "kmeny", ale po Zabrušanech (Verizane) a před Lupiglaa (nevysvětlitelní, ale asi Královéhradecká pánev) a dále jsou teprve polští Opolini. Fraganeo tedy nemůže být nic jiného, nežli území ovládané pražským knížetem - Pražskem.