Jan Cinert (Úterý 7. srpna 2012)

Jižní cesta do Hradu nevedla kolmo svahem, ale šikmo od Pálffyho paláce do jižní rokle. Takže byla tradičně schůdná a je k tomu mapka v článku První pražský most nevedl přes Vltavu. Jižní brána byla zrušena, protože pozbyla funkce po postavení Juditina mostu a jižní cesta vedoucí od brodu v místě Mánesova mostu přestala existovat. Směřovala do města, odtud se masivní útok nedal očekávat, takže strategické důvody zde spíše odpadají. V jižní rokli bahna asi moc nebylo, vždyť se svažovala, musela by tam být prohlubeň, ve které by se bahno drželo. Spíše voda stékala po zvětralé břidlici a zabahněná místa byla až dole na Malé Straně.

Nejstarší zápis je "Fraganeo" v Bavorském geografovi, podle jeho územního rozsahu by druhá část spisku měla pocházet z 50. let 10. století. Pak následuje "Frága" ibn Jakúba za 60. let 10. století. Thietmar použil v letech 1012-1018 "Pragam". Asi současná I. staroslověnská legenda má "Praga".