Z. Homola (Sobota 1. listopadu 2008)

Je fakt, že kdyby obrazec nebyl v zemské rovině, ale "visel" šikmo mezi Hradem (257 m), Hradíštkem na Poříčí (190 m) a Vyšehradem (230 m), byl by přesnější či přesný (jestli mě neklame představivost). Diference vlivem převýšení tvoří např. na kilometr délky a 100 m převýšení 5 metrů, náš obrazec se pohybuje v řádu 3 kilometrů a 60 m převýšení, což zhruba odpovídá odchylkám, které mne zlobí, protože jednak se nelze domoci přesných údajů, jednak šťourové můžou tu hypotézu díky tomu odrovnat.
Nicméně, v té době mohli pásmem změřit jen dílčí úsečky, jinak tomu bránil terén, a museli tedy vycházet z úhlů, tedy z klasického geodetického polygonu (třeba pentagonu ;)). Jistě byli tak znalí, že s vlivem převýšení museli počítat. Jestli by mohlo mít smysl, že obrazec je nakloněn k východu, či jeho svislá osa v nějakou magickou chvíli mířila k nějakému souhvězdí, nemám ponětí.

Jinak v tom odkazu na Wikipedii: co si z toho člověk může vzít, když je tam stále opakovaný blud, že kostely jsou směrovány k východu. To není pravda, takové jsou v Praze snad jen 2, co já vím, ostatní míří zpravidla někam k severovýchodovýchodu, dle mne k východu Slunce o Dnu zmrtvýchvstání, který je pohyblivým svátkem, v roce založení kostela.