ZH (Pondělí 2. července 2012)

Franta: Ále, trošku jsem si s tím ještě hrál a pak poplet adresy. Patří k tomu ještě křivky.
Slouží mi to k pochopení obzorů. Astronomický obzor je vlastně tečná rovina k místu pozorovatelny, na tom obrázku se shodují rovina foťáku a astronomický obzor appletu. Uvědomil jsem si také, že "ideální" obzor, kdyby pod námi bylo moře v nulové nadmořské výšce, by z pozorovatelny 315 m.n.m byl ve vzdálenosti cca 64 km, tedy někde v polovině vzdálenosti od Krkonoš.
Nicméně pro Azor je to k ničemu, pro kompenzaci převýšení hornatého obzoru refrakcí jsem použil špatný algoritmus, věděl jsem to i tehdy, ale na lepší jsem nemohl přijít.
Měl by to řešit jednoduchý vzorec (1.5.33) zde, kdybych ovšem uměl spočítat indexy lomu (to je zase tady ke konci stránky, ale do toho se asi nepustím. Pro naše potřeby by místo indexů lomu stačily teploty nahoře a dole, resp. hodnota teplotního gradientu.

Jan Čihák - dík, to se ale týká astronomické refrakce,kterou máme zmáklou, mimochodem Azor ji spočítá při průměrných podmínkách stejně jako Horizons, takže až pocaď je v pořádku.

Jan Cinert: neděste se, nepřesnosti se projeví jen při těchto extrémních situacích - velehory na stovky kilometrů, jinak je terestrická refrakce zanedbatelná.