ZH (Pátek 29. června 2012)

Vzhledem k tomu, že já počítal od sedla ke středu srpku a vy od Sněžky k prvnímu paprsku, tak je v tom slušný zmatek.

Vám tedy vyšel střed srpku (3.97-0.19)*0.5244 = 1.98° od Sněžky, tj. 1.86 od sedla. Mně střed srpku od sedla 3.85*0.5244 = 2.02°. To jsme se moc neshodli (0.16°) ani v tak jednoznačném zadání ;). Já jsem fotku co nejvíc zvětšil, druhou s celým Sluncem též ve stejném měřítku a pomocí nástroje na měření pixelů vzdálenosti změřil a poměry vypočítal.

Omlouvám se, že jsem zapomněl na vaše měření k sedlu před 3/4 rokem, máte to přesně.

Přemýšlel jsem o té terrestrické refrakci, při teplotním gradientu 3.4° na 100 m výšky je vzduch homogenní a paprsky se nelámou (tj. nahoře je vzduch o tolik studenější, že je stejně hustý jako při zemi). Za normálních okolností je ale gradient podstatně nižší, vzduch je při zemi hustší než nahoře a paprsky se ohýbají ve stejném smyslu, jako povrch zeměkoule, takže je vidět dál a obzor se zdánlivě zvyšuje, protože se na něj jakoby díváme shora.

Při přízemní inverzi, kdy je teplota dole nižší než nahoře, se tento jev zesiluje, protože vzduch je dole hustší nejen kvůli běžnému tlaku vzduchového sloupce, ale i tím, že je dole chladný. Tedy přízemní inverze umožňuje dalekou viditelnost.

Při východu Slunce 3.6. bylo na stanovišti cca 13°C, bohužel jsem se nepodíval, kolik bylo na Luční hoře a zpětně se mi nepodařilo údaj ze hřbetů Krkonoš dohledat.

Jelikož míra refrakce záleží zejména na rozdílu teplot mezi startem a převýšeným cílem, očekával jsem, že najdu nějaký vzorec, který spočítá změnu úhlu pohledu v závislosti na teplotním gradientu, ale to se mi nepodařilo.

Kdyby Jan, který bydlí kousek od stanoviště, zase narazil na dobré podmínky, mohl by kouknout na místní teplotu a teplotu na hřebenech?