J. Čihák (Čtvrtek 28. června 2012)

Jěště se vrátím k focení dne 23.června. Předtím jsem si myslel, že vyfotím 1.paprsek společně se Sněžkou a pak jednoduše určím azimut. Záměr mi však zkazil autofokus. Krkonoše byly před východem Slunce ozářeny zezadu a tak jejich obrys vynikal v jinak neprůhledném oparu. Pořídil jsem pěkné snímky obrysu hor s liniemi v Polabí. Když se objevil 1.paprsek, autofokus odmítal zaostřit na malý zářící bod. Zaostřil jsem jinam, ale výsledkem byl rozmazaný snímek. Východ probíhá rychle a proto není dostatek času na experimenty. Teprve, když Slunce vytvořilo na horizontu srpek, autofokus začal pracovat. Mohl jsem udělat první ostrý snímek. Ovšem střed srpku už byl trochu posunutý. Nakonec jsem pořídil fotografii nepřepáleného zploštělého kotouče, abych mohl změřit jeho šířku. Ani to se neobešlo bez problémů, protože korekce expozice byla nadoraz a tak mi zbyla poslední možnost natočit objektiv výše na oblohu.

Moji fotografii jsem zvětšil a pořádně přeměřil délky. Mezi sedlo a střed srpku se vejde sluneční kotouč 3,5x. Mezi 1.paprskem a sedlem to bude 3,6x a ke Sněžce 3,8x. Azimut 1.paprsku by se dal dopočítat podle časů, ale bohužel můj fotoaparát má hodiny bez sekund a problémy se zaostřením jsem neočekával. K focení východů a západů Slunce jsou potřebné zkušenosti a ruční zaostřování je podmínkou.

Počasí nám zatím nepřeje, ale Slunce bude vycházet nad horami ještě pár týdnů. Pokud se povede ostře vyfotit 1.paprsek s vrcholem Sněžky, potom můžeme dostatečně přesný azimut srovnat s výsledkem z Azoru. Také by bylo zajímavé vyfotit 1.paprsek ve zdánlivém sedle mezi Studniční horou a Sněžkou.