ZH (Čtvrtek 28. června 2012)

No a už snad naposled k tématu.

Frantovo stanoviště - střed věže kostela se středem Slunce kousek pod obzorem mi vyšlo na mapě 51.16°, na Horizons 51.22°, v Azoru 51.14° při normálních podmínkách, v H. jsem započetl altitudu obzoru a spodního poloměru šišatého Slunce.

A k Janovým (Čihák) pochybnostem o vysokém gradientu: Pomocí vaší metody s průměry Slunce od sedla jsem vypočetl azimut celého Slunce na 51.61° (je to jiná fotka, než zde publikovaná, je vyfocena 4:59:13 3.6.1012 - přesně podle atomových hodin). V Horizons tomu času odpovídá azimut 51.65° při altitudě 0.47°. Ovšem altituda hřbetu 0.61° plus půlky Slunce 0.227° je 0.84°. A tomu odpovídá azimut 52.83°a čas 5:02:23. Očividně se tedy bez manipulace s terestrickou refrakcí nelze dobrat k rozumnému výsledku ani v NASA. Resp. Slunce je dle NASA na nebi v daném čase na správném místě, ale obzor je jinak.

Přitom Frantův východ je v pořádku i při normálních podmínkách. Jedná se ovšem o řádově menší vzdálenost a převýšení. U Ládví-Luční hora je asi velký gradient logicky, protože je velká změna tlaku a teploty mezi oběma místy. Geodeti s takovými hodnotami nepočítají, to je třeba ještě promyslet.