ZH (Úterý 19. června 2012)

Stojí zato přečíst si ruskou wikistať o Božím hrobě, viz a téměř vyčerpávající popis obřadu Svatého ohně - viz.

Je tam plánek kapličky, kde jsou ona okénka též šikmá, byť opačně než na Petříně a mířící na kámen. Otázka je, proč jsou šikmá, pokud se jimi jen podává oheň ven. Původně tam byly dveře - krom těch z čela dvoje z boků.

Jsou tam popsány obřady se samovznícením počínaje 5. stoletím.

V kapličce jsou určené jednotlivým církvím časy běžných každodenních bohoslužeb, a to pravoslavné od 11 večera do 3 hodin rána (?), Arméni od 3 do 6 ráno a katolíci od 6 do 9. Proč v noci, to jsem nepochopil.

Obřad Svatého ohně ovšem začíná na Bílou sobotu v 10.15 arménským průvodem atd., ve 12.55 pak řecký patriarcha s arménským archimandritou vstupují do edikuly, aby tam očekávali samovzplanutí ohně. To jediné otevřené okénko v klenbě, kterým míří na kapličku paprsek Slunce jsem spočítal na azimut 235°, což odpovídá 14 hodinám pravého místního času. Též ve stropě kopule je kruhový okulus, který proudí světlo, to nejspíš na kapličku nemíří ani o letním slunovratu, protože Jeruzalém není v tropech.

Stropní průduch na Petříně není v ose kaple, ale obrácený více k západu, jakož k tomu i celá kaple, patrně tedy tam proniká světlo též zejména ve 13 hodin místního času, jakožto symbol Ducha svatého.

Tipuju, že se kněží museli nějak vyrovnat s potřebou samovznícení světla a tak vymýšleli triky příslušné své době, možná ani nešidili, ale věřili, že zapálení lupou je zázrak. Nad kamenem prochází paprsek ze stropního okénka ve výšce asi 180 cm, ten sokl v Jeruzalémě může mít tak 140 cm plus řekněme monstrance s lupou se svící, což bude ve stejné výšce.

Poněkud se mi z toho vytrácí funkce bočních okének, ta měla snad jen optický efekt. V Jeruzalémě pravoslavní pokládají na sokl s kamenem při obřadu přenosnou oltářní mensu, která zřejmě sokl přesahuje, možná že na Petříně stavěli při ranní bohoslužbě (od těch šesti do devíti) oltář před kámen. Mohlo to ale být tak, že v pravou chvíli obřadu, kolem půl deváté se Slunce poprvé objevilo, přešlo kámen a pak už symbolicky svítilo dovnitř naplno.


Tady je půdorys chrámu z r. cca 1330, a tady kresba z r. 1681, obé ze stránky custodia.org. Kaple u Slaného byla vysvěcena 1665 a ta jeruzalémská je, na rozdíl od dnešní podoby, stejná.