Kniha HAJDY NA HRAD
ZH (Sobota 2. června 2012)
Máte na mysli Zabitý kopec blízko čakovických rondelů, na kterém byla vojenská základna, pochybuju, že by se v 70. letech odvážili vojáky zdržovat nějakým archeologickým průzkumem. Svého času jsem narazil na netu na seznam všech evidovaných archeologických lokalit, ale teď jsem to nenašel. Jo, a na blízkém Zlatém kopci nalezli paleolitické stopy.
Řekl bych, že za starých časů nebyl mezi městem a hradem valný rozdíl, buď bylo opevněné, nebo neopevněné sídlo, to neopevněné nebylo město ani hrad...
Smazal jsem, co jsem napsal o kapličce BH. Obsese mi nedala, tak jsem to přeměřil pořádně. Azimut osy kapličky mě pořád zlobí. Zkoušel jsem několik metod - přímé odečtení na ortofotomapě (188°), katastrální mapě (188.5° po odečtení natočení), základní mapě Mapy.cz (183°). Ortofotomapy bývají ovšem na malých vzdálenostech zkreslené, v daném případě jsou pravoúhlé objekty v okolí trochu zkosené. Tak jsem vyhledal, kam míří osa kapličky - na třetinu 9. zubu Hladové zdi od kostela, vyšlo mi 189°. Pak jsem vylezl na rozhlednu a koukám, že jsem přímo nad příčnou osou kapličky, resp. její šestiboké vížky, a ta míří do třetiny kavárny Slavia zleva - 188.43°. To mi přijde nejprůkaznější, protože na dlouhou vzdálenost zkosení ortomap zaniká. Jenže: osa východního okénka mi vyšla měřením stejně jako Janu Čihákovi 33.3° (neboli 57°) oproti východní zdi. 98.43+33=131.76°. To je pro nás hezké číslo, protože se téměř kryje s azimutem do Jeruzaléma.
No, a pak je ještě jedna věc. To stropní okénko začíná ve výšce 285 cm, a škvíra je vidět od země vzdálené po podlaze 308 cm, což dává altitudu 42.78° (o centimetr výš nebo níž už škvíra vidět není, na té první fotce škvíra vidět není). Ale vzhledem k tomu, že škvíra je dlouhá, má Slunce příležitost skrze ni svítit nejen 27.3. v poledne, ale i ve dnech následujících - před polednem a po poledni, a to cca do 20.4., kdy je ve stejné výšce v 9:45 SEČ, a navíc v azimutu 132°, taky samozřejmě ve 14:15. Nad soklem pronikne paprsek ve výšce 184 cm od země, nad předním okrajem kamene ve výšce 149 cm, sokl je vysoký 35 cm, pokud tam byl podobný útvar (Andělský kámen) jako v Jeruzalémě se svícemi, tak by to odpovídalo.
Ten směr 132° je tedy velmi zajímavý. Co se týče 27.3., kdy mi vychází první možnost průniku Slunce, není to tedy první možný výskyt Velikonoc (22.3.), ale blíží se to "skutečnému" datu narození Ježíše, které kdosi vypočítal na 25.3.
Možná tyhle pracovní úvahy každého nebaví, ale já si takhle dělám poznámky, časem to tu možná sepíšu do článku. Ale to až po dalším experimentu, kdy halt budu muset změřit osu kapličky podle poledního Slunce, a nezapomenout na časovou rovnici.
Řekl bych, že za starých časů nebyl mezi městem a hradem valný rozdíl, buď bylo opevněné, nebo neopevněné sídlo, to neopevněné nebylo město ani hrad...
Smazal jsem, co jsem napsal o kapličce BH. Obsese mi nedala, tak jsem to přeměřil pořádně. Azimut osy kapličky mě pořád zlobí. Zkoušel jsem několik metod - přímé odečtení na ortofotomapě (188°), katastrální mapě (188.5° po odečtení natočení), základní mapě Mapy.cz (183°). Ortofotomapy bývají ovšem na malých vzdálenostech zkreslené, v daném případě jsou pravoúhlé objekty v okolí trochu zkosené. Tak jsem vyhledal, kam míří osa kapličky - na třetinu 9. zubu Hladové zdi od kostela, vyšlo mi 189°. Pak jsem vylezl na rozhlednu a koukám, že jsem přímo nad příčnou osou kapličky, resp. její šestiboké vížky, a ta míří do třetiny kavárny Slavia zleva - 188.43°. To mi přijde nejprůkaznější, protože na dlouhou vzdálenost zkosení ortomap zaniká. Jenže: osa východního okénka mi vyšla měřením stejně jako Janu Čihákovi 33.3° (neboli 57°) oproti východní zdi. 98.43+33=131.76°. To je pro nás hezké číslo, protože se téměř kryje s azimutem do Jeruzaléma.
No, a pak je ještě jedna věc. To stropní okénko začíná ve výšce 285 cm, a škvíra je vidět od země vzdálené po podlaze 308 cm, což dává altitudu 42.78° (o centimetr výš nebo níž už škvíra vidět není, na té první fotce škvíra vidět není). Ale vzhledem k tomu, že škvíra je dlouhá, má Slunce příležitost skrze ni svítit nejen 27.3. v poledne, ale i ve dnech následujících - před polednem a po poledni, a to cca do 20.4., kdy je ve stejné výšce v 9:45 SEČ, a navíc v azimutu 132°, taky samozřejmě ve 14:15. Nad soklem pronikne paprsek ve výšce 184 cm od země, nad předním okrajem kamene ve výšce 149 cm, sokl je vysoký 35 cm, pokud tam byl podobný útvar (Andělský kámen) jako v Jeruzalémě se svícemi, tak by to odpovídalo.
Ten směr 132° je tedy velmi zajímavý. Co se týče 27.3., kdy mi vychází první možnost průniku Slunce, není to tedy první možný výskyt Velikonoc (22.3.), ale blíží se to "skutečnému" datu narození Ježíše, které kdosi vypočítal na 25.3.
Možná tyhle pracovní úvahy každého nebaví, ale já si takhle dělám poznámky, časem to tu možná sepíšu do článku. Ale to až po dalším experimentu, kdy halt budu muset změřit osu kapličky podle poledního Slunce, a nezapomenout na časovou rovnici.
