Kniha HAJDY NA HRAD
ZH (Úterý 29. května 2012)
Mluvil jsem dnes s kamarádkou, praktikující katoličkou, ta tvrdila, že velikonoční vigilie začínají asi ve čtyři v noci ze soboty na neděli. Když jsem oponoval svými níže popsanými znalostmi, opáčila to, co citujete, že tam ženský přišly za úsvitu, proč by chodily na noc. Takže to mám asi pátou variantu začátku vigilií ;).
Ovšem v jednom z odkazů stojí:"Velikonoční vigilie má svůj počátek v židovské paschální večeři, tato rituální židovská tradice ovlivnila jak liturgii Zeleného čtvrtku, tak i Velikonoční vigilie. Zelený čtvrtek se primárně vztahuje k poslední večeři, vigilie k bdění židů při paschální večeři. Mojžíš nazývá tuto noc: “Byla to noc jejich bdění pro Hospodina, když je vyváděl z egyptské země. Tato noc je všem synům Izraele po všechna pokolení nocí bdění pro Hospodina.” " a
"Slavení velikonoční vigilie sahá do druhého století a starověcí autoři (Jeroným) mluví o tom, že o veliké noci křesťané od apoštolských dob bděli v očekávání Kristova vzkříšení. Křesťané bdí nejen, aby oslavovali Kristovo zmrtvýchvstání, ale také aby byli připraveni na příchod „anděla zhoubce“, který projde na konci času zemí o velikonoční noci a který také vstoupil do hrobu a vzkřísil Krista. Křesťané bděli po celou tuto noc až do svítání, do ranního kokrhání..."
Taky jsem se ptal, co mohlo stát mezi Andělským kamenem a dveřmi, když právě tam dopadají všechny paprsky, no přece prý paškál - viz třeba tady.
Ale je to ještě asi jinak, jednou jsem tu naznačil, že ten kvádr v kapličce je jen sokl, a taky jo, viz 1, 2. Vypadá to tedy, že paprsky dopadaly na ty svíce, přičemž můžeme spekulovat, zda tam byla nějaká snadno zápalná látka, která by svíce rozžehla.
Tím bych to měl pro sebe uzavřené, jen ty časy, kdy paprsky dovnitř dopadají, mi ještě nejsou jasné.
No a zase pomůže onen text, který jsem včera nepřečetl celý: "V Německu a Francii bylo zvykem, že oheň se rozdělával na Bílou sobotu během dne a to pomocí zvětšovacích skel či krystalů a slunce, jak to dosvědčuje Rupert z Deutz. V 8. století irští mniši zavedli praxi rozdělávat oheň křesadlem s odvoláním, že tato praxe byla ustanovena svatým Patrikem. Papež Zachariáš v 8. století v dopise sv. Bonifáci do Německa potvrzuje praxi rozdělávání ohně na velikonoční vigilii lupou. Řím v této době neznal žehnání ohně. V Římě se o velikonoční vigilii rozžíhaly tři velké svíce, které se do kostela umístnily na Zelený čtvrtek. Objevila se dvojí praxe, že každým dnem velikonočního třídenní se rozžala jedna svíce: zelený čtvrtek večer, velký pátek večer a velikonoční vigilie; a nebo se na vigilii rozžehly všechny tři rázem. Tento oheň byl uchováván v kostele až do neděle zmrtvýchvstání Páně. "
Ovšem v jednom z odkazů stojí:"Velikonoční vigilie má svůj počátek v židovské paschální večeři, tato rituální židovská tradice ovlivnila jak liturgii Zeleného čtvrtku, tak i Velikonoční vigilie. Zelený čtvrtek se primárně vztahuje k poslední večeři, vigilie k bdění židů při paschální večeři. Mojžíš nazývá tuto noc: “Byla to noc jejich bdění pro Hospodina, když je vyváděl z egyptské země. Tato noc je všem synům Izraele po všechna pokolení nocí bdění pro Hospodina.” " a
"Slavení velikonoční vigilie sahá do druhého století a starověcí autoři (Jeroným) mluví o tom, že o veliké noci křesťané od apoštolských dob bděli v očekávání Kristova vzkříšení. Křesťané bdí nejen, aby oslavovali Kristovo zmrtvýchvstání, ale také aby byli připraveni na příchod „anděla zhoubce“, který projde na konci času zemí o velikonoční noci a který také vstoupil do hrobu a vzkřísil Krista. Křesťané bděli po celou tuto noc až do svítání, do ranního kokrhání..."
Taky jsem se ptal, co mohlo stát mezi Andělským kamenem a dveřmi, když právě tam dopadají všechny paprsky, no přece prý paškál - viz třeba tady.
Ale je to ještě asi jinak, jednou jsem tu naznačil, že ten kvádr v kapličce je jen sokl, a taky jo, viz 1, 2. Vypadá to tedy, že paprsky dopadaly na ty svíce, přičemž můžeme spekulovat, zda tam byla nějaká snadno zápalná látka, která by svíce rozžehla.
Tím bych to měl pro sebe uzavřené, jen ty časy, kdy paprsky dovnitř dopadají, mi ještě nejsou jasné.
No a zase pomůže onen text, který jsem včera nepřečetl celý: "V Německu a Francii bylo zvykem, že oheň se rozdělával na Bílou sobotu během dne a to pomocí zvětšovacích skel či krystalů a slunce, jak to dosvědčuje Rupert z Deutz. V 8. století irští mniši zavedli praxi rozdělávat oheň křesadlem s odvoláním, že tato praxe byla ustanovena svatým Patrikem. Papež Zachariáš v 8. století v dopise sv. Bonifáci do Německa potvrzuje praxi rozdělávání ohně na velikonoční vigilii lupou. Řím v této době neznal žehnání ohně. V Římě se o velikonoční vigilii rozžíhaly tři velké svíce, které se do kostela umístnily na Zelený čtvrtek. Objevila se dvojí praxe, že každým dnem velikonočního třídenní se rozžala jedna svíce: zelený čtvrtek večer, velký pátek večer a velikonoční vigilie; a nebo se na vigilii rozžehly všechny tři rázem. Tento oheň byl uchováván v kostele až do neděle zmrtvýchvstání Páně. "
