Kniha HAJDY NA HRAD
ZH (Čtvrtek 24. května 2012)
Hm, já jsem měl několik let na školách latinu, tak mě nějak nenapadlo, že ta etymologie může být pro jiné nejasná, omlouvám se, že jsem to víc neobjasnil.
Podhradí bývá neopevněné; když se z nějakého důvodu opevní, zůstane myslím podhradím, zejm. je-li hrad tak výrazný a separátně opevněný. Jak už jsem se ptal, kde by tedy podhradí s tolika domy, chalupami a kostely bylo, když řeka sahala až k malostranským hradbám?
Snažil jsem se vypočítat, kam mohla dosáhnout velká povodeň v době, kdy byl terén níže než dnes - nepodařilo se mi přesně zjistit o kolik. Vltava v místě Karlova mostu má dnes 184 metrů, původně o cca 2,5 m méně, to je ale asi pro povodeň irrelevantní. V r. 2002 sahala voda (podle zátopové mapy) do Mostecké ulice do půl cesty mezi věže a Lázeňskou, k Malostranskému náměstí je to dnes ještě něco přes čtyři výškové metry. Jestli byla vozovka cca o 3 m níže než dnes, mohla voda sahat skoro k Malostranskému náměstí. To je 150-metrový pás (dejme tomu 100 metrový, kde voda ničila), tam už pár chalup, domů a kostelů být zničeno mohlo.
Ještě k terminologii - jak se zdá, tabelatum pontis je dřevěná mostovka (vodorovná konstrukce, která nese vozovku či chodník), je to v Kosmově popisu povodně do češtiny přeloženo jako podlaha mostu (tabelatum je i lešení ap., ale podpěry mostu jsou asi fulcimentum, takže tabelatum bude opravdu mostovka). Z toho bych soudil, že Kosmou popsaný most byl dřevěný, nelze soudit, zda pilíře byly též dřevěné, nebo ev. kamenné. Jsem zastáncem většinové teze, že předchůdce Juditina mostu vedl přes celou Vltavu ;), Jan Cinert má sice asi pravdu, že to není historicky doloženo, ale prostě to tak být muselo, Juditin most je stavba tak vyspělá, že není myslitelné, aby v předchozí době se nevzmohli na stavbu méně pokročilou a přitom nutnou. Například víc jak století před JM byla postavena výpravná bazilika sv. Víta atd. Kamenné pilíře propojené dřevěnými lávkami by mohly vysvětlovat, proč Kosmas mluví o vodě 6 metrů nad most a nezmiňuje se, že by byl most zničen, přetáhnout nové lávky na pilíře zas nebyl takový problém. Pochopitelně most musel vést do Platnéřské, aby zachoval magickou přesně východozápadní osu ;).
Na tomhle je báječné, že můžeme mít nepočítaně různých subjektivních virtuálních realit, každý vidí tu svou a ještě můžeme krásně polemizovat. Já mám tu výhodu, že až jednou vyschne Vltava, objeví se pilíře toho mého mostu a dojde na moje slova. Brodofilové to mají těžší ;).
Podhradí bývá neopevněné; když se z nějakého důvodu opevní, zůstane myslím podhradím, zejm. je-li hrad tak výrazný a separátně opevněný. Jak už jsem se ptal, kde by tedy podhradí s tolika domy, chalupami a kostely bylo, když řeka sahala až k malostranským hradbám?
Snažil jsem se vypočítat, kam mohla dosáhnout velká povodeň v době, kdy byl terén níže než dnes - nepodařilo se mi přesně zjistit o kolik. Vltava v místě Karlova mostu má dnes 184 metrů, původně o cca 2,5 m méně, to je ale asi pro povodeň irrelevantní. V r. 2002 sahala voda (podle zátopové mapy) do Mostecké ulice do půl cesty mezi věže a Lázeňskou, k Malostranskému náměstí je to dnes ještě něco přes čtyři výškové metry. Jestli byla vozovka cca o 3 m níže než dnes, mohla voda sahat skoro k Malostranskému náměstí. To je 150-metrový pás (dejme tomu 100 metrový, kde voda ničila), tam už pár chalup, domů a kostelů být zničeno mohlo.
Ještě k terminologii - jak se zdá, tabelatum pontis je dřevěná mostovka (vodorovná konstrukce, která nese vozovku či chodník), je to v Kosmově popisu povodně do češtiny přeloženo jako podlaha mostu (tabelatum je i lešení ap., ale podpěry mostu jsou asi fulcimentum, takže tabelatum bude opravdu mostovka). Z toho bych soudil, že Kosmou popsaný most byl dřevěný, nelze soudit, zda pilíře byly též dřevěné, nebo ev. kamenné. Jsem zastáncem většinové teze, že předchůdce Juditina mostu vedl přes celou Vltavu ;), Jan Cinert má sice asi pravdu, že to není historicky doloženo, ale prostě to tak být muselo, Juditin most je stavba tak vyspělá, že není myslitelné, aby v předchozí době se nevzmohli na stavbu méně pokročilou a přitom nutnou. Například víc jak století před JM byla postavena výpravná bazilika sv. Víta atd. Kamenné pilíře propojené dřevěnými lávkami by mohly vysvětlovat, proč Kosmas mluví o vodě 6 metrů nad most a nezmiňuje se, že by byl most zničen, přetáhnout nové lávky na pilíře zas nebyl takový problém. Pochopitelně most musel vést do Platnéřské, aby zachoval magickou přesně východozápadní osu ;).
Na tomhle je báječné, že můžeme mít nepočítaně různých subjektivních virtuálních realit, každý vidí tu svou a ještě můžeme krásně polemizovat. Já mám tu výhodu, že až jednou vyschne Vltava, objeví se pilíře toho mého mostu a dojde na moje slova. Brodofilové to mají těžší ;).
