J. Čihák (Čtvrtek 24. května 2012)

Máme tady vleklý problém, co bylo správně urbs, co civitas a co tím jednotliví autoři mysleli. V jedné diplomce se píše, že slovo suburbanizace pochází z anglického suburb, ale jeho původ je mnohem složitější. Původně se subburbe používalo ve staré francouzštině, kam se dostalo z latinského suburbium, které se zformovalo ze sub= pod a urbs = město, takže jakési „podměstí“. Ve starověkém Římě platilo, že bohatí a urození lidé žili uvnitř města (za hradbami) na jednom ze sedmi římských kopců. Oproti tomu nižší třída žila vně města nebo na úpatí těchto návrší. Jinde se píše, že první zpráva o Pražském hradu, zaznamenaná v zápisu saského kronikáře Widukinda z doby okolo roku 968, se vztahuje k výpravě krále Jindřicha I. proti Čechům roku 929; Pražský hrad je při této příležitosti označen jako „urbs Bohemiorum“, tj. hrad Čechů. Proto se asi podhradí nazývá obecně též suburbium.

Tady se píše, že pojem podhradí je chápán jako neopevněné osídlení pod hradem, které většinou bývá na hrad provozně vázané. Takže pro někoho to mohlo být suburbium, avšak Malá Strana nebyla neopevněná a proto byla pro jiné urbs nebo civitas (včetně Hradu).