ZH (Čtvrtek 19. dubna 2012)

Všechno je relativní, pochvaloval jsem, jak přesně jsme změřili úhel štěrbiny, ovšem, jak jsem psal v říjnu, vypočítal jsem azimut štěrbinového okna na 129°. Dělal jsem to tak, že jsem úhel pohledem odhadl zblízka a postupně se vzdaloval, aby v linii vždycky byl nějaký směrový kámen, až jsem se dostal do prostoru druhé kaple, aby se to dalo odečíst na ortofotomapě (viz, kam také přidám vaše fotky). Tomuto azimutu pro 17.4. ovšem odpovídá čas 9:33 CET (10:33 letního času). Máte ve foťáku nastaven letní, nebo zimní čas?
Zajímavé také je, že se azimut okna 129° shoduje s azimutem kaple při pohledu z věže strahovské baziliky a jak jsem spočítal, 25.12. vychází Slunce v místě kaple výškově i směrově.

Vzhledem k tomu, že kaple i klementinská observatoř vznikly přibližně ve stejné době (kdy vznikly štěrbinové hodiny a okno v kapli není známo, nemusí se to shodovat se vznikem stavby, určitě ne u Klementina, kde jsou tři okénka ve vybouraném a vyzděném původním větším okně), lze předpokládat, že i na Petříně byla ve štěrbině okenice s otvorem.

Proč paprsek dopadá na přední okraj kamene a ne doprostřed? Koukal jsem na kámen v Jeruzalémě, nic na něm umístěno v současné době není, jen má ozdobný rantl kolem dokola. Musím někdy zajít na mši, abych viděl ceremoniál, kam se na oltářní mensu pokládá monstrance. Pokud mělo Slunce posvítit na hostii v monstranci, je třeba přidat ještě pár decimetrů k výšce kamene.