Kniha HAJDY NA HRAD
ZH (Sobota 31. března 2012)
Co já o tom vím: jedna věc je expozice, čímž se získá nějaký surový snímek, buď dobře exponovaný, nebo pře- či podexponovaný. V tom druhém a třetím případě chybí kresba ve světlech, resp. stínech, a histogram, což je graf počtu pixelů se stejným jasem, taková Gaussova či jaká křivka, je na jednom nebo druhém konci uříznutý. Proto, používáme-li při focení pro určení expozice histogram, nesmí být uříznutý, tj. musí tam být všechny informace od světel po stíny.
Následně - a to buď automaticky během focení, nebo pak v počítači, někdy i ve foťáku - lze např. jas upravit, při čemž dojde k uříznutí kresby ve stínech či světlech, což není zpravidla dobré, nicméně to přidává kontrast. Proto je lépe manipulovat s tzv. gammou, která obraz zesvětlí nebo ztmaví bez ztráty uvedených informací. Histogram by měl být také roztažen téměř k mezním hodnotám, jinak je obraz málo kontrastní.
Nejpoužívanější rozsah barev je něco přes 16 milionů barev (256*256*256 bitů) a pro jejich uspořádání a úpravu se používají různé modely, nejznámější je RGB (red, green, blue, každý pixel je popsán hodnotou červené, zelené a modré od 0 do 255). Jiný model je HSB (hue, saturation, brightness, tj. odstín, sytost, jas), který analogicky popisuje každý bod hodnotou těchto tří veličin. To asi bude ono, co se dá pro snímek ve foťáku přednastavit, předpokládám, že to pak automaticky upraví již exponovaný snímek. Automatické vyvážení bílé - je to různě dělané, nejjednodušeji by se to dalo vysvětlit tak, že automat najde nejsvětlejší a nejtmavší místa, těm přiřadí bílou a černou. Pokud fotíme třeba při západu slunce, jsou ta světlá místa původně růžová a automat stáhne červenou atd., aby byla bílá. Tohle se děje až na exponované fotce, kterou automat vyhodnotí. Následně - asi - udělá případné korekce dle nastavení HSB.
HDR - pokud mé zkušenosti sahají, i při nejkontrastnější fotce - třeba tmavá místnost proti oknu nebo krajina proti zapadajícímu slunci - lze histogram vyladit tak, aby zahrnul světla i stíny, histogram ovšem vypadá jako dvouhrbý velbloud, přičemž hrby jsou hodně úzké, tj. obsahují málo informací, tj. málo odstínů, kresba je chudá. HDR udělá ve zlomku vteřiny několik snímků s různými expozicemi a sesadí je tak, aby venek i místnost byly prokreslené. Aspoň myslím, že je to tak.
S hippocampem (část mozku vypadající jako mořský koník, hippos je kůň) to moc nechápu, zřejmě tím chtějí rádoby učeně říct, že jde o informace na úkor umělecké hodnoty. HDR by mělo zajistit, že jsou prokreslené jak budovy, tak obloha. Fotografové zataženou oblohu i s jejím bohem ;) nenávidějí, protože je obloha "vymydlená", třeba na diapozitivech byla prakticky čirá.
K tomu spontánnímu výtrysku inspirace, která umělce všech věků nutí něco vytvořit bez ohledu na jakékoli okolnosti a zkušenosti, neumím z odborného hlediska nic říct, osobně jen to považuji za pravé umění. Pak jde o to, jestli je připraven tu inspiraci zpracovat řemeslně více, či méně sofistikovaně. Další věc je, pokud umělec tvoří bez spontánní inspirace, pak jde "jen" o řemeslo. Osobně si myslím, že kresby v jeskyních ap. nemusely mít nějaký promyšlený symbolický význam, ale že šlo o ten princip, který jsem popsal a který zřejmě naznačujete.
Následně - a to buď automaticky během focení, nebo pak v počítači, někdy i ve foťáku - lze např. jas upravit, při čemž dojde k uříznutí kresby ve stínech či světlech, což není zpravidla dobré, nicméně to přidává kontrast. Proto je lépe manipulovat s tzv. gammou, která obraz zesvětlí nebo ztmaví bez ztráty uvedených informací. Histogram by měl být také roztažen téměř k mezním hodnotám, jinak je obraz málo kontrastní.
Nejpoužívanější rozsah barev je něco přes 16 milionů barev (256*256*256 bitů) a pro jejich uspořádání a úpravu se používají různé modely, nejznámější je RGB (red, green, blue, každý pixel je popsán hodnotou červené, zelené a modré od 0 do 255). Jiný model je HSB (hue, saturation, brightness, tj. odstín, sytost, jas), který analogicky popisuje každý bod hodnotou těchto tří veličin. To asi bude ono, co se dá pro snímek ve foťáku přednastavit, předpokládám, že to pak automaticky upraví již exponovaný snímek. Automatické vyvážení bílé - je to různě dělané, nejjednodušeji by se to dalo vysvětlit tak, že automat najde nejsvětlejší a nejtmavší místa, těm přiřadí bílou a černou. Pokud fotíme třeba při západu slunce, jsou ta světlá místa původně růžová a automat stáhne červenou atd., aby byla bílá. Tohle se děje až na exponované fotce, kterou automat vyhodnotí. Následně - asi - udělá případné korekce dle nastavení HSB.
HDR - pokud mé zkušenosti sahají, i při nejkontrastnější fotce - třeba tmavá místnost proti oknu nebo krajina proti zapadajícímu slunci - lze histogram vyladit tak, aby zahrnul světla i stíny, histogram ovšem vypadá jako dvouhrbý velbloud, přičemž hrby jsou hodně úzké, tj. obsahují málo informací, tj. málo odstínů, kresba je chudá. HDR udělá ve zlomku vteřiny několik snímků s různými expozicemi a sesadí je tak, aby venek i místnost byly prokreslené. Aspoň myslím, že je to tak.
S hippocampem (část mozku vypadající jako mořský koník, hippos je kůň) to moc nechápu, zřejmě tím chtějí rádoby učeně říct, že jde o informace na úkor umělecké hodnoty. HDR by mělo zajistit, že jsou prokreslené jak budovy, tak obloha. Fotografové zataženou oblohu i s jejím bohem ;) nenávidějí, protože je obloha "vymydlená", třeba na diapozitivech byla prakticky čirá.
K tomu spontánnímu výtrysku inspirace, která umělce všech věků nutí něco vytvořit bez ohledu na jakékoli okolnosti a zkušenosti, neumím z odborného hlediska nic říct, osobně jen to považuji za pravé umění. Pak jde o to, jestli je připraven tu inspiraci zpracovat řemeslně více, či méně sofistikovaně. Další věc je, pokud umělec tvoří bez spontánní inspirace, pak jde "jen" o řemeslo. Osobně si myslím, že kresby v jeskyních ap. nemusely mít nějaký promyšlený symbolický význam, ale že šlo o ten princip, který jsem popsal a který zřejmě naznačujete.
