ZH (Pátek 30. března 2012)
Automatické vyvážení bílé zpravidla funguje spolehlivě, pokud je nastavena detekce na celý obraz (mám pocit že i u vašeho foťáku lze nastavit lokální detekce, která barvy může zmršit, nebo když se třeba vyfotí teleobjektivem detail architektury, stane se totéž - protože není zachyceno celkové osvětlení). Takže se v případě potřeby může buď nastavit teplota barev v Kelvinech podle zkušeností a pocitu, ev. histogramu, pokud by byl trojbarevný, nebo ještě lépe ruční vyvážení bílé, kdy se v daných podmínkách nastaví vyvážení podle neutrálně bílé (šedé či černé) plochy. Nevím, ale, jestli to váš foťák takto umožňuje, mluvím o principu. S přepaly to nemá nic společného, tam jde jen o osvit (clona x čas x ISO). Jinak - foťák zachytí nějaký surový snímek (podle jím vypočítaných těchto tří hodnot, ev. korigovaných o EV) a v následných zlomcích vteřiny ho dodatečně upraví podle nastavení bílé atd. Pokročilejší fotografové mají rádi místo výstupního formátu JPEG formát RAW, který dodá ten surový snímek a ten si pak v počítači barevně i jinak upraví. Ještě podotýkám k našemu telefonátu, že ač na displeji foťáku se to nedá poznat, vysoké ISO opravdu fotku znehodnocuje, vkrádá se tam digitální šum (část pixelů je elektrickým přepětím uměle osvětlena do podoby pepře a soli), který se následně softvérově odstraňuje, takže výsledná podoba je zrnitost a rozpatlání kontur. Ve špatných světelných podmínkách se tomu ovšem nedá vyhnout a je třeba zvážit, co zkazí snímek víc, zda šum, pohybová neostrost nebo malá hloubka ostrosti, které závisejí na době osvitu a cloně.

Kniha HAJDY NA HRAD