ZH (Úterý 27. března 2012)

JC: to jste první vydavatel, kterému se to líbí ;).

Nevím, kolik bylo v Egyptě jezer, ale i Nil je zpravidla modrý, viz. I když nevím, jak to bylo před stavbou Asuánské přehrady a při povodních, při nich asi hnědý byl.

Reportáž z Kuku (Výrov, Třeskonice): tabulová hora 509 m.n.m. (o 17 m nižší než Rovina), na temeni zvlněné lichoběžníkové pole 250 x 250 m, část je zoraná, velmi kamenitá, šutry se zdají být opukou a křemencem, rozlámané technikou na kusy zvící chodidla, větší kameny jsou při okrajích, nebo shozené do příkopu. Do 60. let 20. století byla cesta rozdělující tabuli na 1 a 2 třetiny snad opukovým valem, buldozery prý zplanýrovaly i jihozápadní část vnějšího valu, který prý lemoval planinu, měl snad opukovou líc. Pod obvodovým srázem je ještě předvalí, v "parkánu" jsou svalené ty šutry, velké průměrně jako hlava, snad křemencové. Při východní straně pláně jsou dvě prohlubně cca 7 m hluboké, jedna oválná, jedna kulatá, snad opukové lomy (nebo nádrže?). Při nejvyšším bodu je ocelová konstrukce vysílače, i od jeho paty je prakticky kruhový rozhled. Nálezy pozdně halštatské a též raně středověké. Pohled od jihozápadu, Výrov vpravo, vlevo kopec nad Nečemicemi, v reálu podstatně nižší.