J. Čihák (Pátek 20. ledna 2012)

Ovšem tento kámen u Hostišovic mohl menhirem být.

Zatím jsem nikde nečetl, že všechny ty záhadné řady jsou možná složeny z hromových kamenů. Podle mého posledního názoru je to víc než možné. V diplomové práci Pověrečné představy o bouři a blesku, Roman Malach, se píše toto:
“V lidovém prostředí vzniklo mnoho odlišných představ o hromovém kameni. Tyto představy se lišily jak v průběhu staletí, tak i v geografické sféře. Pojem „hromový kámen“ uplatňuje lid poměrně záhy nejen na prehistorické kamenné nástroje, ale i na všechny druhy a typy kamenů, které se od ostatních jakkoli liší. Může jít o neobvyklou barvu, tvar či jen pouhé neobvyklé uložení kamene v prostředí. Postupně tak může magickou moc získat prakticky jakýkoli kámen. Někdy byly dokonce konkrétní kameny opředeny mnoha mýty.
Hromový kámen představuje v lidovém podání předmět, který při bouřce padá spolu s bleskem. Čím je blesk silnější, tím je kámen větší, tím hlouběji se zarývá do země a tím také delší dobu stoupá k povrchu. Některý se zjeví v sedmi dnech, jiný v sedmi měsících, a nebo v sedmi letech. Hromový kámen letí k zemi tak obrovskou rychlostí, že jak prolítává vzduchem nelze jej prakticky ani spatřit.
Hromový kámen měl také často zajistit a zachovat dobrou úrodu na poli, ochránit pole před bleskem, krupobitím i před škůdci. Jako prevence se měl při setí vložit do rozsívky hromový kámen. Tento zvyk zapsaný ve Slezsku měl prý souviset s dávnou „vírou v Donarovu úrodě žehnající neobyčejnou sílu“. Hromový kámen se též mohl zakopat do pole. Mohl i vyznačovat a chránit meze.“

Představy o velikosti hromových kamenů byly různé. Mohou to být menší klínovité a protáhlé kameny a mnozí si je představují jako obrovské balvany.
Hromový kámen v Adršpašských skalách.
Thunder Stone 1 2 3 4