Jan Cinert (Čtvrtek 19. ledna 2012)

V pravěku se oralo rádlem dvakrát. Jednou podélně a pak napříč, proto byla pole spíše čtvercovitého tvaru. Přemysl oral pole "velikosti" 12 kročejů na délku a 12 kročejů na šíři. Na úzkých parcelách se dalo orat jen v jednom směru, tedy pouze pluhem převracejícím půdu, a proto až někdy po 12. století.
Uvažoval jsem, že v místě Kounovských řad by případně mohla být původně svatyně, ze které by se balvany použily v řadách. Tím by se vysvětlil protiklad jejich přítomnosti v místě řad oproti zbylé ploše návrší. Jenže to by balvany byly více koncentrovány v místě případné svatyně a ony jsou, či byly, rovnoměrně v celé délce řad. Řekl bych, že se jedná tedy o pozůstatek ledovcové morény, který nebyl na méně využitelném prostoru odklizen a později jen srovnán do řad, jak k tomu již došli jiní.
To druhé nedaleké místo s řadami na svahu mi tak trochu připomíná horské louky upravené na sečení trávy jednotlivými vlastníky a rozdělené remízky jdoucími po svahu dolů. Nemohlo i zde dojít k nezaznamenané parcelaci pro chudé na sečení trávy?
Na druhou stranu se stáří řad v Carnaku zpochybnit nedá, ale k jejich funkci mě nic zvláštního nenapadá.
Byly tu zmiňovány linie tvořené hradišti na možném astronomickém principu. To nejde, pro umístění hradiště byla primární příhodnost terénu a blízkost důležité stezky. Takto je podle mne možno uvažovat jen o svatyních nebo menhirech. Šlo by pouze to, že by z daného hradiště vedla linie na záměrně vytvořený bod jako menhir, nebo něco v tom smyslu.