ZH (Středa 11. ledna 2012)

No, nevím.
Pegas a Gibbon u kounovských řad jsou široké kameny, 1,5-2,5 m, vyčnívají jen 30-40 cm nad povrch, mají tendenci se rozpadnout na menší kameny. Nevím jak jsou vysoké, odhadl bych, že ne moc, že jsou pozůstatkem křemencové krusty. Další podobný kámen je na západě vně řad. Tyto velké kameny nevypadají, že by s nimi někdy někdo hýbal, rozpadly by se. V řadách jsou větší kameny, třeba půlmetrové, ty ovšem víceméně leží na povrchu nebo v malé prohlubni, mezi nimi jsou v řadě malé kameny zvící hlavy, které lze odsunout nohou. V oblasti Roviny, kde jsou řady, je na severní straně opuštěný rozsáhlý opukový lom, který ubírá část celé tabule. Řady jsou více patrny na severní polovině areálu. Bohužel nemám žádné znalosti o praxi lámání opuky, předpokládám, že se na stavební kámen odebírala postupně shora, nahoře při lomu jsou taky pozůstatky povrchových opukových lomů. Tak mě napadlo, že nevhodné křemencové kameny při odkryvu opuky odsunuli dál od lomu do centra Roviny. Pak třeba toto místo pronajali dělníkům na políčka a ti kameny odsunuli na meze.

Jinak Rovina je obrovské území, příliš velké na hradiště. Staré hradisko má plochu velkou tak akorát. Výhled z Roviny je omezen jak Pravdou, tak Džbánem aj., dnes pochopitelně stromy. Nejlepší výhled by byl na Středohoří v oblasti Loun.
Tipnul bych si, že možná i nečemické řady vznikly jako hranice pozemků.