Z. Homola (Sobota 4. října 2008)

To jste dobrý, že jste to dohledal, já bohužel nemám čas a rád bych si to přečetl.
Ten autor uvádí jako jedinou ethymologii tu germánskou? A z jakého významu? Já ve Vesmíru 1998 četl pojednání jiné autorky (Pavla Loucká) na totéž téma, kde vidí ethymologii (dle španělských pramenů) ve slovech zřejmě románského původu - fraga (od frangere-lámat) znamená španělsky hornaté, strmé, kamenité místo, pokryté houštím.
Že jiné české, americké (ty jistě), polské ap. Prahy můžou být podle naší Prahy, je evidentní.
Že se názvy přenášely na další etnikum - intuitivně si myslím, že to mohlo být takto, jindy ale jinak, záleželo na dosavadním významu a věhlasu města, jakým způsobem bylo obsazeno - zda došlo k asimilaci z té či druhé strany. Když třeba útočník dobyl a vyvraždil neznámou obec nějakého pro něj podřadného národa, nebo dejme tomu našel místo opuštěné (mor, přírodní pohroma), asi si to nazval po svém. Praha ale asi významná byla vždycky svým umístěním příhodným pro přebrodění a tím předurčením pro obchodní uzel, takže tady jsem si vždycky intuitivně myslel, že se název v obměnách přenášel odpradávna, viz to mé pátrání po keltských kořenech. Keltové ovšem měli hlavní centra jinde (Závist, Stradonice, ale stopy po nich jsou i na Hradčanech. Pokud se ale název přenesl z neolitu, tak to jsme v pytli... ;) Jak teda mluvili neolitičtí lidé na našem území, zda už měli něco společného s indoevropskou jazykovou skupinou, to já nevím, ani nevím, zda jsou na to věrohodné hypotézy. Nicméně každý národ asi původní název přizpůsobil svému jazyku podle toho, jak uměl či neuměl původní název vyslovit a jaká jeho slova mu to připomínalo. Takže si umím představit, že Keltové v tom předchozím názvu slyšeli třeba vršek kopce, Germáni třeba brod, věštírnu nebo trh a Češi prahy nebo spálený kopec.
Má ten autor pro své tvrzení, že se názvy přenášely z neolitu, nějaké podklady?