ZH (Pondělí 7. listopadu 2011)

No mám ještě poplašnější zprávu, Astronomická věž Klementina a z východu přilehlá budova takovým etalonem je (na Jüttnerově plánu jí prochází poledník 32°5'0''(?, dnes 14:24:59.234) a rovnoběžka 50°5'18'' (GM 50:05:12.25)) a zatímco na mapy.cz má 90°, tak na GE i mé mapě má 87.7°...

K Longinovi - stojí ve směru k zimnímu slunovratu od vchodu na první nádvoří - sochy Gigantů. Tam asi byla vždycky díra.

K Ládví: nejvyšší bod Ládví je sice dnes místo s vodárenskou věží, ale to stojí na jižním okraji asi 100m plošiny, rozdíly jsou tak do metru. Celé temeno Ládví zřejmě kdysi byla souvislá skála, nyní rozvrtaná jedním velkým a desítkami malých lomů. Je těžké zjistit, kde byl prapůvodně nejvyšší bod, třeba vystupující skalní suk. Podobně je to s Čimickým kopcem a Velkou skálou, kde jsou suky srovnané se zemí. Byla-li na Ládví souvislá skála, nemusel na ní být lesní porost a nějaký suk mohl opravdu sloužit jako vizír. A nemusel být umístěn v místě věže, ale třeba i padesát metrů severněji. Na Vratislavském prospektu jsou v oblasti Kobylis a okolí různé romanticky zveličené útvary, těžko říct, co z toho je Ládví, které při pohledu z Petřína dnes evidentně dominuje krajině.