Jan Cinert (Středa 19. října 2011)

Z. H.: O "zastavení" Měsíce v cyklu 18,6 roku jsem dosud nevěděl. Je to zřejmě dáno mojí nedostatečnou znalostí a zároveň nepoužitelností takového cyklu pro kalendář, takže se běžně neuvádí. Nezdá se mi, že by se měl v době bronzové významně používat, či snad byl opravdu dobře znám, spíše mi to připadá jako moderní představa. Problém je v nemožnosti cyklus dělit a násobit na celá čísla. Už 19-letý cyklus byl vynuceně dělen na 10 + 9 roků.

Dále si myslím, že při zakládání kostelů se asi těžko mohl uplatnit unikátní azimut, který se projeví jednou za 18,6 roku. To by se stavbou čekali třeba i 18 roků? Je ale dobře, že do azimutů blízkých 45° šťouráte, je to pořád záhada čekající na rozřešení. Uvedl jsem zde již, že by se mohlo jednat o 9. denní hodinu (15:00), kdy by Slunce ozářilo oltář západním oknem. U nás je ta anomálie jen u podélných kostelů. Odchylky od 45° by mohly být způsobeny posunem data vytyčení od rovnodennosti.

Jestli jsem to správně pochopil z půdorysu v jednom z odkazů, tak azimut katedrály v Chartres by měl být dán předchozím kostelem již z 9. století. Dříve jsem zde uvedl, že podle městské zástavby, by azimut katedrály byl ovlivněn již existující zástavbou. Pokud by platilo první, bylo by to naopak. Pak je zajímavá souvislost velkomoravských kostelů s kostelem v Chartres shodně z 9. století. Chtělo by to ale ověřit, protože pokud si vzpomínám, tak jsem vycházej z nějakého údaje, že původní podoba kostela v Chartres je neznámá.