ZH (Úterý 18. října 2011)

Oba výklady jsou krásné.

Je-li Zjevení sv. Jana součástí Nového zákona, pak nelze pochybovat, že verše následující po Ženě sluncem oděné asociují Pannu Marii ohroženou Římany, výklad o Měsíci není přesvědčivý.

Ten výklad o Venušině, Jupiterovu a Měsíčním cyklu z BtJ je pěkný, protože tohle bylo opravdu fakticky první, když pomineme neznámé jevy v dříve vzniklých oblastech Vesmíru, ale osobně mám pochybnosti, zda právě toto vedlo k uctívání dotyčných čísel, je to příliš sofistikované, podobně jako pochopení principu měsíčního svitu. K identifikaci Jupiterova či lunisolárního cyklu jakožto cyklu byla zapotřebí řada desítek let pečlivého pozorování, což si v době krátkého průměrného života, sporných možností předávání záznamů mezi generacemi atd. nedovedu představit. Dvanáctka jako počet úplňků v roce je mnohem dostupnější. Mezi matematiky a fyziky panuje jistá řevnivost, sám bych se typologicky řadil spíše k matematikům a můžu říct, že aniž bych byl znal z nebeských jevů víc jak Velký vůz, pořád jsem si jako kluk hrával s čísly a zvlášť mě uspokojovala dvanáctka, která se dala tak krásně dělit...