J. Čihák (Pátek 26. září 2008)

Pro ZH. Musím udělat takovou úvahu předem. I kdyby se dřevo z příkopu dalo nazvat pragem, stejně nevíme k čemu sloužilo a tak ojedinělý nález nedokazuje existenci snad tisíce pragů. Dřevo mohlo být součástí brány nebo mostku, což se mi zatím zdá věrohodnější, ale přesto ten nápad s hradebními pragy nezapuzuji. Spíše jsou důležité informace o hradbách z vodorovných trámů, které mohl mít i Pražský hrad. Pokud byly trámy neobvykle silné, pak se mohlo říkat, že hrad je postaven celý z pragů. Stavba hradu byla založena na netradičním použití pragů, což mělo zajistit odolnost a trvanlivost hradeb a možná též budov. Po vystavění nového hradu mohly pragy posloužit na oheň a ten jeden kdoví proč skončil pod zásypem.

Z mohutných trámů mohla být postavena jenom brána a hrad s pragovou bránou se začal nazývat Praga. Možná to byl hrad s pragovým palácem a s pragovou svatyní, která v té době mohla být orákulem (pragová vradža) nebo pragovým kostelem. Je jasné, že křesťanství bylo v 9. stol. šířeno do Čech násilně ze dvou stran. Česká knížata se tomu poddávala i vzdorovala a tak nevím, zda taková svatyně byla pohanská či křesťanská. Hrad nemusel být celý pragový a nemusel mít ani pragové hradby. Obdiv by tehdy budily samotné velké sruby z mohutných hladce otesaných trámů. Pragou mohli nazývat jen palác nebo svatyni a to se přirozeně rozšířilo na celý hrad.