Jan Cinert (Úterý 11. října 2011)

S odkazem já nedokážu úspěšně polemizovat, ale jeví se mi to hodně novodobou spekulací podle subjektivních čtení starých textů v různých dobách. Rozdělení do zón podle jmenovaných bohů je trochu zvláštní. Enlil by měl být koncem zimního období, tedy jarní rovnodenností jako Arés a Mars; to by šlo. Ale Anu a Ea-Enki by měli být totožnými bohy ZO, tedy denní časovou jednotkou. Tím vzniká rozpor, protože témuž pojmu by byly přiřazeny dvě zóny pod odlišnými názvy. Řešením by bylo, že Anu zastupuje denní blížence a Ea-Enki denního boha ZO, jenže proč je třetí Enlil? Nevím, buď je k řešení třeba více znalostí nežli dosud mám, nebo je ve výkladu nějaká chyba.

Z uvedeného odstavce není jasné, jestli opravdu takto tehdy uvažovali, nebo se jedná o dodatečné hrátky se šedesátkovou soustavou. Nedokážu to posoudit. Je však pravda, že Jupiterovu roku a šedesátkové soustavě lépe vyhovoval používaný rok o 360 dnech. Vzhledem k přesné délce Jupiterova roku by to mělo být 361 dnů, ale zjevně se na ten rozdíl v zájmu nadřazení šedesátkové soustavy vykašlali. Takže uvedené dělení zón/cest po 60/120 dnech by bylo logické.