Jan Cinert (Úterý 11. října 2011)

Já se na to dívám trochu souhrněji. Dělení na 360° pochází od starých Sumeřanů a souvisí se šedesátkovou soustavou a Mardukem (Jupiterem), jehož rok trvá 12 let. Jestliže staří Řekové zavedli počítání letopočtu podle poloviny Venušina cyklu v roce 776 př. n. l., tak mohli až následně převzít znalosti ze Sumeru a učinit svým nejvyšším bohem Dia (Jupitera). Nejspíše hlavně za Alexandra Makedonského. Tím teprve mohli také převzít dělení na 12 znamení zvěrokruhu a to bylo ustáleno.

Z toho vyplývá, že Hadonoš je vlastně až pozní doplněk, který s počítáním času nemá žádnou souvislost. Myslím si, že pozornost na něj je soustředěna právě proto, že je anomálií na ekliptice. Už antika si vymýšlela přídavky o souvislostech mytologických postav se souhvězdími, jako odraz vyspělé znalosti hvězdné oblohy. Neupírám tedy astrologický vliv Hadonoše, jen jej považuji za dodatečnou spekulativní vložku. No a právě Hadonoš (Asklépius) je podle mne zbožněním devatenáctiletého cyklu, který přímo nereprezentuje viditelná planeta, ale zároveň se stal součástí počítání času. Snad proto byl takto výjimečně umístěn na ekleptiku.