Jan Cinert (Pondělí 10. října 2011)

Průběžně sleduji hledání řešení okulů u kopií Božího hrobu. Období novověku není můj šálek čaje, tak se k tomu nevyjadřuji. Je jasné, že učení lidé v tomto období znali astronomické principy a v některých případech je využívali záměrně již při stavbě kostela, nebo dodatečně v již postavené stavbě. Nicméně definování jimi použitých principů je jistě přínosné, už jenom kvůli oddělení zrn od plev. Například u gotické katedrály v Sedlci se podle mne jedná o náhodu a stejně i v jiných kostelech by se podobné jevy daly nalézt.

Tu přednášku Vincenta Bridgese pořádali "Putující" z nichž jeden zde asi před rokem diskutoval právě o letohrádku Hvězda. Ať se na mě nikdo nezlobí, ale to co autor přednáší je již typická záhadologie, spojující prvky z různých období s náhodami. Já myslím, že my jsme díky Azoru již dál.

Ještě jsem důsledně neprověřil záležitost s 9. a 15. hodinou, ale už tady myslím Franta něco znaznačil. Devátá hodina je jistě biblická denní 3. hodina a patnáctá je biblická 9. hodina. Mám silný pocit, že průběh Ježíšova ukřižování je vlastně popis mystéria, kdy je průběh solárního roku vměstnán do jednoho dne. Počátek první denní hodiny je zimním slunovratem, třetí jarní rovnodenností, poledne letním slunovratem a devátá podzimní rovnodenností. Tma, která nastala v poledne není nějaké zatmění Slunce, ale apokalyptický prvek vyjadřující porušení řádu a konec předcházejícího období. Může to ale být i věcný prvek převzatý z orientovaných chrámů s vchodem k východu. V poledne by vchodem přestalo dopadat sluneční světlo. Chce to dále zkoumat.

Zároveň jsem si při sledování diskuze vzpomněl na azimuty blízké 45° u kostela na Pohansku a 5. kostela v Mikulčicích. Mohlo by to být obráceně a postatný by byl "západní" azimut blízký 225°. To znamená že kostel by byl vytyčen v závislosti na 9. denní hodině, tedy naší 15. hodině, kdy zemřel Ježíš. Oknem nad západním vchodem by byl v této hodině o jarní rovnodennosti osvícen oltář.