J. Čihák (Středa 24. září 2008)
Ottova encyklopedie, heslo dřevěné stavby.
......... Hrady ty stávaly na ostrozích nebo v lesích, při vodách a bažinách a byly stvrzeny valy, na nichž sroubeny z kmenů ploty, dřevěné hradby či obruby a sruby, jež, často velmi vysoké, věžovité, chránily přede vším brány. Tím způsobem byl Velehrad hrubě opevněn, jak svědčí anály fuldské. Takové dřevěné hradby, roubené z trámů vodorovně kladených, měl také Vyšehrad i Pražský hrad. U tohoto zůstaly až do XI.stol., kdy Břetislav I roku 1050 dal vystavěti hradbu zděnou. O kamenných hradech činí se první zmínka za času Boleslava I, jenž dal kolem roku 932 stavěti nový hrad se zdí tlustou a vysokou, "dílem římským". .......
Je třeba povšimnout si údaje, že trámy (brvna či pragy) byly sroubeny ve vodorovné poloze. Tedy nejednalo se o kůlovou hradbu-palisádu.
......... Hrady ty stávaly na ostrozích nebo v lesích, při vodách a bažinách a byly stvrzeny valy, na nichž sroubeny z kmenů ploty, dřevěné hradby či obruby a sruby, jež, často velmi vysoké, věžovité, chránily přede vším brány. Tím způsobem byl Velehrad hrubě opevněn, jak svědčí anály fuldské. Takové dřevěné hradby, roubené z trámů vodorovně kladených, měl také Vyšehrad i Pražský hrad. U tohoto zůstaly až do XI.stol., kdy Břetislav I roku 1050 dal vystavěti hradbu zděnou. O kamenných hradech činí se první zmínka za času Boleslava I, jenž dal kolem roku 932 stavěti nový hrad se zdí tlustou a vysokou, "dílem římským". .......
Je třeba povšimnout si údaje, že trámy (brvna či pragy) byly sroubeny ve vodorovné poloze. Tedy nejednalo se o kůlovou hradbu-palisádu.