J. Čihák (Čtvrtek 22. září 2011)

Cinert: Článek o prvním pražském mostě je nabitý informacemi, nelze ho jen tak přečíst, musí se studovat. Také jsem si občas kladl otázku, jestli nebylo lepší upravit na vhodném místě koryto řeky, než se stále trápit s poničeným mostem. O robusním mostě z mohutných dubových klád se asi v té době u nás nedá uvažovat.

Rohy Trosek mají V-Z orientaci. Při východu Slunce o rovnodennosti je východní roh osvětlen a západní se nachází v jeho stínu. Při západu Slunce je tomu naopak. Na střídavém zastiňování se dají zakládat různé úvahy, ale připomenu Vám několik vět z vaší knihy.
“Z Evropy je dostatek folklórních dokladů o jarním obřadním zhášení starého ohně a zapalování nového, symbolicky čistého.
Musí to být velmi prastarý a rozšířený obřad.
Starý Svarog byl uhašen a zažehnut nový, mladý Svarožic.“
K tomu musím přidat názory různých badatelů, že Trosky a jejich blízké okolí byly přírodně-umělou svatyní. Proto si myslím, že slunovratové východy a západy byly pozorovány ze svatyň, které byly záměrně umístěny tak, aby Slunce vycházelo v sedle Trosek. Zatím bych nehledal nějaké daleké kopce. Ovšem u Bezdězu a Tábora nelze vylučovat souvislost.