J. Čihák (Úterý 20. září 2011)

Nové naleziště bylo objeveno při zakládání nových domů na okraji Čakovic. Proto jsem kliknul do těchto míst.

Znovu jsem se zabýval otázkou, kde Keltové “z Čakovic“ měli posvátný sluneční bod. Vrchol Sněžky to určitě nebyl, Studničná a krajní východy Slunce také ne. Nabízí se analogie s Bysní a Semínem. Mezi Sněžkou a Studniční horou je důl, ale při pohledu od Prahy, tedy hodně zešikma, máme dojem, že mezi horami je sedlo, které má azimut 51,91˚ a pomyslnou nadmořskou výšku 1470 m. Střed Slunce tam vycházel 11 dní před a po slunovratu, první paprsek 14 dní před a po slunovratu. Situace mi připomíná sluneční divadlo na spojnicích Byseň-sedlo Bezdězu a Semín-sedlo Trosek. Bod mezi Sněžkou a Studniční horou považuji za základ pro další výpočty, které se týkají čakovických rondelů. Mám obavy, že bude nutné započítávat východy Slunce s přesností na setiny či tisíciny stupně a to je mimo moje možnosti, ale zatím stejně nemáme přesné souřadnice. Postačil by plánek, kde je zakreslena ulice nebo pár okolních domů.Studniční hora a Sněžka.