Jan Cinert (Neděle 18. září 2011)
Možná, že nyní ani není důležité, jestli se vždy jednalo o rondely nebo případně i rozorané mohyly. Z pohledu archeoastronomie je podstatné, kam směřovaly východy, případně v závislosti na zmíněné změně deklinace Slunce. Na čakovické rondely nalezené v roce 2008 jsem na internetu žádný odkaz nenašel. Snad by bylo možné vyhledat kontakt na autora výzkumu a požádat ho o informaci, jestli to bylo někde publikováno.

Našel jsem takovou zajímavost, kterou jsem ale už nějak předpokládal. Dne 18. 11. 776 př. n. l. došlo ke zrození planety Venuše ve Slunci, čili k heliaktickému východu Venuše přímo ve slunečním kotouči. V tomto roce začalo počítání starořeckého letopočtu podle čtyřletých Olympiád. O rok později 15. 8. došlo ke konjukci Marsu s Venuší, a to je s velkou pravděpodobností mýtická nevěra Afrodity s Áresem. Dne 14. 4. 753 naopak mizí Venuše ve slunečním kotouči a v tomto roce měl být založen Řím a začalo počítání římského letopočtu. V posledním případě si ale ještě nejsem zcela jist, jestli je v tom souvislost.
Hledání kojukcí planet se mi jeví jako perspektivní. Škoda, že hvězdná obloha Jířího Josipa neobsahuje i planetu Merkur. Ta byla ve starověku známa, narozdíl od Urána, který kvůli pomalému pohybu nebyl považován za bludnou ovci, tedy pohybující se planetu.