J. Čihák (Pátek 16. září 2011)

ZH: Od pamětníků vím, že někteří sedláci měli sluneční hodiny a všechny byly nepřesné. Sedláci měli svoje poledne a s časovými pásmy si také hlavu nelámali. Takže hodinu před mší na kostele raději zacinkali, aby se lidé včas sešli.

Franta: Jak víte, do programování A˚zoru jsem se nepletl. Ono to ani nešlo, protože bych musel ukvapeně dohánět vaše znalosti o východech Slunce. Ani nyní na tom nejsem o moc lépe a proto moje úvahy posuzujte s rozvahou. 1.úlohu jsem řešil graficky a zapsal jsem ji takto: (163-202):4= -9, 75. Výsledek mi říká 10 dnů před začátkem pozorování a 10 dnů po návratu. Řešení vaší úlohy bych zapsal (212-153):4=14,75, tedy 15 dnů po výchozím pozorování. K předchozímu dni přidáme 16 dnů, (214-151):4=15,75 a k následujícímu dni přidáme 14 dnů, (210-155):4=13,75.

Dále se tím zabývat nebudu, neboť východní strana se dá najít jednodušeji, rozpůlením úseku mezi slunovraty. První jarní den, který mohl být počátkem kalendáře, pak mohli určit podle nejbližšího východu Slunce. Den slunovratu je možné určit docela přesně. Příkladem může být rondel Byseň a (posvátný?) bod v sedle Bezdězu.