Franta (Čtvrtek 15. září 2011)

Jan Čihák: Já myslím, že architekt kruhové ohrady zvládl úhel mezi vytyčujícími kůly rozdělit od oka, čistě intuitivně :-)
Uměl-li vytyčit velký kruh, který byl po obvodu ohraničen palisádou, zvládl možná rozdělit úhel graficky - viz půlení úhlů kružítkem pomocí dvou oblouků, které se protnou. Možná mezi kůly natáhl provaz, který pak prostě přeložil napůl, v půlce udělal značku a po opětovném natažení provazu získal bod, který s místem pozorování udával ten správný směr.

A je tam ještě jedna záludnost. Když určil směr, který na obzoru půlil dráhu východů Slunce a začal počítat ty dny, zjistil, že od podzimní rovnodennosti k jarní (tedy když se Slunce po zimě zase vrátí na své místo na obzoru) je to, řekněme, 180 dnů a když se na podzim vrátí Slunce na to samé místo, kde bylo na jaře, je to, řekněme, 185 dnů - nenapočítali tedy jednou 182 a podruhé 183, ale čísla blízká 180 a 185.

Viz třeba známá historie o tom jak egyptský bůh Thovt vyhrál dny v kostkách.