J. Čihák (Středa 14. září 2011)

To jsem rád, že jste se znovu začali zabývat jeruzalémskou linií. Já už jsem ji založil do šuplíku. Jeruzalém v křesťanském světě vždy přitahoval pozornost. Kdyby nebyl tak daleko na jihovýchodě, snad by tam dnes sídlil papež.

Franta: Asi bych měl k určování východu a rovnodennosti podat lepší vysvětlení. Úlohu jsem řešil graficky a opravdu mi vyšlo, že podzimní rovnodennost nastala 10 dní po návratu Slunce do bodu, který jsem zvolil ke dni 30.3.2011. Ovšem ručit za to nemohu a tak by mě potěšilo, kdyby to někdo zkušenější prozkoumal. Předpokládám, že základem pro tuto domnělou metodu byla velká kruhová svatyně k pozorování a utívání Slunce (rondel?). Tam dělali na palisádě rysky, číslovali je, po roce odpočítali výsledek a zpětně určili, kdy byla rovnodennost, a také kde je východ. Výhoda je, že mohli začít úplně “od nuly“ na neznámém místě, s jednoduchými prostředky, odpadá měření času a vůbec nevadí, že Slunce o slunovratu téměř stojí. Přestupné roky jsou prastarý problém a proto se mohli snadno seknout o nějaký ten stupeň a den. Zaznamenávání ztěžovaly rozmary počasí, ale to se dá do jisté míry vyřešit zaznamenáváním východů a západů současně a doplněním chybějících rysek.