Z. Homola (Středa 17. září 2008)

Souhlasím. S tou vícečetnou ethymologií jsem se kdysi vyřádil na stránce Vznik Prahy, byť s jinými slovy. Sice to bylo žertem, ale věřím, že se to i takto mohlo vyvíjet - pro Pražáky to byla třeba věštírna, pro středočechy trh, pro cizince hlavně brod, viz ono Ibrahimovo "Farag, jež oni Paraga zovou". A slovo dalo slovo... V tom textu jsem sice říkal, že možná všude na Vltavě byly peřeje, jen v Praze zrovna ne, ale, jak už jsem tu nedávno zmínil, masiv Letné, který se náhle přibližuje až k řece, mohl na dně pokračovat kamennými prahy. Hlavní brod prý byl v místě Mánesova mostu. Tam mohly být naplaveniny nad těmi kamennými prahy, částečně i z Brusnice a Malostranského potoka. Mně to místo připomíná soutok Vltavy s Křemží u Dívčího Kamene, kde je podobná konfigurace terénu včetně mělčiny na jakémsi stupni, pokud si to dobře vybavuju. Mimochodem Záporoží je údajně nazváno podle kamenných porogů v Dněpru. Že by v Praze byly přirozeně balvany v takovém množství, se mi ale nezdá, ty bývají v krajinách, kde přešel ledovec a přirozené balvanové přechody asi lze čekat jen na menších bystřinách. Nicméně všemožné pokusy o úpravu brodu pro snazší přechod jsem si taky domýšlel, viz ta stránka. Mimochodem německé Prahm (a z něj italské prama a francouské prame) prý pochází z českého prám, má stejný indoevropský kořen (per) jako keltské (a germánské) faran či řecké poros (brod). Uvádí se, že skutečně existovaly pontonové mosty z vorů - prámů.