Franta (Středa 17. srpna 2011)

To zatím nevím.

Dobral jsem se ale, po konzultaci s jedním čerstvým geografickým bakalářem, asi k tomu jak je to s tou Lískou. Vektorová mapa je složena z jednotlivých vrstev. V jedné vrstvě mohou být třeba kóty označující vrcholy, v jiné třeba vrstevnice - tyto objekty je možné chápat jako vstupní data. V jiné vrstvě je pak něco, co můžeme označit jako matematický model terénu - tedy vypočtená plocha, která supluje povrch zeměkoule.V mapě jsou pak vrstvy naskládány na sobě.
U kopce Líska lze na vrcholu, vedle kóty 534.22, vytvořit trasový bod, který má 511m. Stejně tak bod, který je vytvořený mezi vrstevnicemi 520 a 530 má zase 511m. Kopec je docela špičatý kužel a matematický model, kterým je aproximován terén prostě nedokáže vytvořit tak ostré lokální maximum aby odpovídalo skutečnosti, jemu vyjde to lokální maximum 511m - pro lepší výsledek by asi musel být použit výpočetně náročnější model. Na místech, kde není žádný předefinovaný bod si program pomůže tím, že převezme hodnoty z vrstvy odpovídající modelu.Když je bodů málo a jsou vhodně zkominované (model x reálná data), mohou asi vyjít lokální nesmysly.

Trochu vada na kráse je, že geodetům z Geodezie Podyjí s.r.o. vyšla jiná nadmořská výška, než ta, která je uvedena u rotunty jakožto trasového bodu (tedy pravděpodobně převzatá z jiného geodetického měření, možná i z jiného modelu). Tady je pak asi na místě diskuze, která hodnota je správná.