Z. Homola (Neděle 14. září 2008)

Ještě jsem si uvědomil, že na Velké Moravě, byť s velkými obtížemi, koexistovaly obě církve (západní a východní), bylo tomu tak později i na Pražském hradě (kostel západního obřadu sv. Jiří byl založen 921, kostel východního obřadu - sv. Vít snad 930. Tudíž půtky Bořivoje na Levém Hradci nemusely být s pohany, ale s vyznavači jiné liturgie (resp. s vlivem říše, která vyznávala jinou liturgii), a na Pražském hradě mohly obě liturgie již tehdy koexistovat. Tím by se vysvětlila přítomnost čtverhranné svatyně (ztotožňované obvykle s Bořivojovým kostelem P. Marie) i okrouhlé rotundy sv. Václava. Tím chci říct, že onen čtverhranný kostelík u IV. nádvoří by mohl příslušet západnímu obřadu a kulatý (pod vlivem Velké Moravy) východnímu, přičemž mám na paměti svoji hypotézu, že Svatovítské rotundě předcházela na stejném místě menší, Bořivojova, tj. Panny Marie.