Z. Homola (Neděle 14. září 2008)

Omlouvám se, nějak jsem opomenul, že jste kalkuloval s oněmi pokřtěnými knížaty, což se stalo přibližně v době, do které se datuje ono starší opevěnění.
Uvádí se, že Mojmír I. (zemřel patrně 846) podporoval misie latinských kněží vysílaných na Moravu z Pasova. Zdá se logické, že řezenští misionáři (Bavoři přijali křesťanství již v 7. století), či pasovští, či iroskotští, brousili po české kotlině. Geograf Bavorský (cca 850) uvádí pro Čechy 15 občin (Beheimare, in qua sunt civitates XV), Fuldské anály uvádějí oněch 14 českých knížat (duces Boemanorum), jestli to však znamená, že skoro celé Čechy (a co se tím označením vlastně rozumí) byly pokřtěny, je otázka. Nicméně se zdá opravdu zjevné, že dávno před Bořivojem zde byly kontakty s křesťanstvím, že řada knížat byla pokřtěna a byly zde asi i misijní stanice.
Nicméně: pokud by se to místo jmenovalo (tehdy evidentně) po nějaké pohanské věštírně, neměli by křesťané tendenci ho přejmenovat zgruntu, dokud ještě nebylo ničím jiným než věštírnou proslulé?