Jan Cinert (Pátek 3. června 2011)

Svatyně s osmi sloupy po obvodu zcela jistě souvisí s osmiletým Venušiným cyklem. Praotci vládnoucích rodů ale byli bohové ZO nebo héroi devatanáctiletého cyklu. Vzniká tím zajímavá otázka, jestli se to nepromítá do podoby svatyň. Kruhová svatyně s osmi kůly by mohla být "lidovější". Pod rotundou sv. Václava na Malé Straně, tedy na předhradí, se nalezl kruh s kamenným obvodem. Na akropoli hradiště Hradsko u Kaniny naopak zbytky nepravidelné svatyně. Ovšem na ukrajinském hradišti na hoře Bogit byla kruhová svatyně s osmi sloupy na akropoli vlevo za bránou. Čistě teoreticky by to mohlo znamenat převzetí mýtu o Přemyslovi Slovany až od Keltů, ale chtělo by to samostatné cílené posouzení podle všech slovanských svatyň. Takže, opět čistě teoreticky, by na Hradě měla být svatyně související s devatenáctiletým lunárněsolárním cyklem, zatímco v lidovějším prostředí kruhová svatyně s osmi kůly. Její obdobou pak byl Dívčí hrad "mezi vesnicemi" dobývaný jinochy po čtyřech/osmi letech.

Svatyně na Pohansku byla vytvořena po zániku velkomoravského dvorce s kostelem, takže není překvapením, že "lidovější" svatyně se ocitla na bývalé akropoli.