Jan Cinert (Pondělí 30. května 2011)
Já jsem zase "vyrůstal čtyřicet let" na Hanspaulce s výhledem na Pražský Hrad a hradiště v Šárce mám za kopcem až posledních deset let. "Šárkocentrismus" vznikl dříve, nežli jsem jezdil na mopedu, takže s ním nemám nic společného :-). Opravdu, o prioritě hradiště v Šárce panuje shoda, ale nějak se to v poslední době zapomíná uvádět.
Důležitý je i rok 2004 vzniku článku, na který je zde odkazováno. V Archeologickém atlase (2009) se zase předpokládá, že nejprve byla využita pro osídlení západní část (tj. včetně pohřebiště) a až posléze východní, jako zárodek pozdějšího hradiště. Je vidět, že nedostatek dokladů pro osídlení před Bořivojem a souběžná snaha o zveličování významu Hradu, vede k vymýšlení i protichůdných teorií.
Pokud by však opravdu bylo osídlení nejprve ve východní části, pak by k němu mohlo náležet pohřebiště v západní, oddělené jižní roklí. Jenže se zde nic takového nenašlo. Pouze cesta vedoucí po vrcholu severně od sv. Jiří. Také musíme přihlédnout k tomu, že neprozkoumané plochy se v zásadě nacházejí po okrajích ostrožny pod mnohametrovými násypy, čili na původních svazích. Samotný vrchol je již lépe poznán.
Důležitý je i rok 2004 vzniku článku, na který je zde odkazováno. V Archeologickém atlase (2009) se zase předpokládá, že nejprve byla využita pro osídlení západní část (tj. včetně pohřebiště) a až posléze východní, jako zárodek pozdějšího hradiště. Je vidět, že nedostatek dokladů pro osídlení před Bořivojem a souběžná snaha o zveličování významu Hradu, vede k vymýšlení i protichůdných teorií.
Pokud by však opravdu bylo osídlení nejprve ve východní části, pak by k němu mohlo náležet pohřebiště v západní, oddělené jižní roklí. Jenže se zde nic takového nenašlo. Pouze cesta vedoucí po vrcholu severně od sv. Jiří. Také musíme přihlédnout k tomu, že neprozkoumané plochy se v zásadě nacházejí po okrajích ostrožny pod mnohametrovými násypy, čili na původních svazích. Samotný vrchol je již lépe poznán.

Kniha HAJDY NA HRAD