Jan Cinert (Středa 11. května 2011)

Níže jsem napsal, že v Řezně byly nalezeny úpravy podloží dlátem. To bylo v Písku. Popletl jsem to, protože oba mosty byly postaveny "na suchu". To ta přemíra vyhledávaných rozporných i pravdivých informací, která popletla i mne.

Není role mostu v Řezně pro jeho bohatství opět nekriticky přeceňována? Vždyť tu nejdříve byl římský tábor, pokračující osídlení později i s mostem, pak středověké město a nakonec nový kamenný most. Řezno tedy zbohatlo díky umístění na v té době významné stezce, nikoliv existencí mostu. Řezenský most původně nespojoval dvě části města, byl "výpadovkou" obchodní trasy, čili vylepšením cestování. Z toho důvodu, mimo případné potíže s financováním, nemusel být velký tlak na dokončení mostu v celokamenné podobě. V Praze ale most spojoval dvě části města a tak byl jeho integrální součástí. Měl tedy trochu posunutou funkci.

Na Juditině mostě se používaly železné svorníky v ložné spáře, takže po položení další řady kvádrů nebyly vidět. V Řezně se svorníky používaly na vnější svislé straně. To je myslím velký technologický rozdíl, který odporuje tomu, že by se jednalo o stejnou, byť rozvětvenou stavební huť.