Jan Cinert (Sobota 16. dubna 2011)

Já osobně hru na schovávanou zvanou "dřevěné kostely v Čechách" nehraji. Pouze když je nějaká nejasnost, tak se učiní výrok, že to může mít souvislost s nedochovaným dřevěným kostelem, nebo když se nějaký kostel nemůže najít, tak se řekne, že asi byl dřevěný a nic po něm nezůstalo. Pro existenci dřevěných kostelů není žádný pravdivý doklad a ani důvod.

Já bych možná věděl, čím byly Chabry výjimečné. Zřejmě navázaly na osídlení hradiště Zámky. Také se nacházejí na úzkém pruhu terasy patřící do povodí Vltavy a tím do sídelní oblasti Praga. Není totiž jasné, jestli polabské Boleslavsko patřilo původně k pražské oblasti. Díky rozvodí zřejmě ne. Potom i hradiště Zámky mohlo být útočištěm a správním hradištěm pro toto pražské pravobřeží. Tím i údělem pro členy vládnoucího rodu nebo vedlejší větve. Chabry mohly být "střediskovou" obcí nahrazující hradiště.

Pokusil jsem se přelouskat odkazovaný článek o Haberské stezce. Byla to náročná činnost. Je to hodně rozvláčné a založené na polemice o detailech s předchůdcem, většinou podle vlastních hypotéz. Chyběly mi tam konkrétní nálezy starých úvozů, které by něco dokládaly. Autor má však jistě pravdu v tom, že po překonání hůře schůdných úseků na Vysočině se stezka větvila směrem do více míst v sídelních oblastech, čili samostatně k Malínu i Čáslavi. Rovněž směřování Haberské stezky do Znojma a dále do Vídně je opravdu nemožné. Ve svém řešení al-Masúdího Zmínky o Slovanech jsem položil moravskou část do povodí Jihlavy, takže stezka vedla od tradičního komunikačního uzlu u dnešních Pohořelic a Novomlýnských nádrží (již Věstonická Venuše).