J. Čihák (Středa 6. dubna 2011)

Klub pro záchranu památek, historie Karlína: “V červenci 1432 zasáhla Prahu zkázonosná povodeň, která strhla pět pilířů Karlova mostu a zaplavila ulice města až po Staroměstské náměstí. Území Špitálska zaplavila rozbouřená Vltava až po úpatí Vítkova, a zpustošila tak veškeré zdejší polnosti a hospodářská stavení. O rozsahu povodně, která se stala největší zaznamenanou vodní katastrofou v kronikách a svým rozsahem předčila i povodeň v roce 2002, svědčí i skutečnost, že při pravém břehu Vltavy poblíž Štvanice vznikla z písčitých naplavenin skupina pěti menších ostrovů, které zde již zůstaly. Byly to ostrovy Vrbový, Kamenský, Papírnický, Rohanův a Bezejmenný. Vrbový ostrov získal svůj název v 15.století podle vrbového proutí, které na něm rostlo a od začátku 19.století se jmenoval Jerusalémský podle svého tehdejšího majitele, průmyslníka Mojžíše Jerusalema. Kamenský ostrov byl pojmenován již ve 14.století podle toho, že na něm stál prastarý mlýn Na Kameni a od 16.století se mu říkalo rovněž Šaškovský ostrov, podle zdejšího mlynáře Martina Šaška. Papírnický ostrov získal svůj název počátkem 16.století, kdy na něm byla postavena papírna. Na konci 18.století se mu říkalo také Buriánka, podle mlynáře Františka Buriánka, který zde založil mlýn. Největším ostrovem z této skupiny byl podle svého majitele pojmenovaný ostrov Kepplův a později přejmenovaný podle nového majitele na Rohanský. Bezejmenný ostrov, vlastně jen malý ostrůvek, neměl po dlouhá staletí žádné jméno, a proto se mu nakonec začalo říkat Bezejmenný.“

Článek: “Brodu a ostrova Štvanice bylo v historii celkem jedenáctkrát využito vojensky. Brodem a dále přes ostrov Štvanici k Praze nebo opačně procházela vojska německého císaře Jindřicha III. v roce 1041, v roce 1109 to byla vojska vévody Vladislava I., v roce 1142 ho užil znojemský kníže Konrád. Táhla těmi místy vojska krále Václava I., Ruprechta Falckého a Jana Žižky z Trocnova.“

Wiki: “Libeňský ostrov je poloostrov připojený ke břehům Libně. Dříve to byl skutečný ostrov, největší ze skupiny asi deseti ostrůvků mezi Libní a Holešovicemi.“
“Holešovický brod se nalézal v prostoru dnešní městské části Troja. Osídlení na území této městské části je prokázáno již v mladší době kamenné. Od Holešovického brodu vedla stará cesta nazývaná od středověku Dlážděnka. Vedla do Kobylis, na Mělnicko a do Polabí, Jiren, Vyšehořovic a pak dále až na Moravu. Ve středověku byl pro stabilnější poměry přednostně užíván holešovický brod před bubenečským.“