Jan Cinert (Úterý 5. dubna 2011)

Proud a hloubka toku na vnějším oblouku je klasika, zpravidla nad ním jsou také příkré skály (Letná), oproti terase na druhé straně. Posun a prohloubení koryta je pěkně vidět na již uvedených staroměstských terasách VIIa-c. Ovšem s kosou naplavenin před přítokem je to hezká připomínka. Výrazná je na soutoku Labe s Vltavou naproti Mělníku, kde je z ní dnes pevnina.

V místě ústí Rokytky a také dnešního Libeňského mostu je krátký rovný úsek řeky s bývalými asi pěti ostrovy. K přechodu řeky tedy ideální místo.

Po bubenečsko-dejvické osadě se hlavní osídlení soustředilo na hradištích v Šárce, Levém Hradci a na Zámkách. Teprve následně došlo ke vzniku Pražského hradu a vzrůstu významu tohoto prostoru. Takže kontinuita je zde málo pravděpodobná. Spíše to vidím na přesun z bubenečsko-dejvické osady do prostoru Malé Strany, což pak také ovlivnilo založení hradu "kastelánského typu", který nebyl již primárně určen pro soustředění obyvatel z širokého okolí v době nebezpečí. Již to bylo více rezidenční knížecí hradiště.