Jan Cinert (Sobota 2. dubna 2011)

Brod v Holešovicích, jinak obvykle zvaný Maninský, pokud vím, není archeologicky prokázaný, protože to již z uvedených důvodů ani nejde. Z krajinného pohledu byl ale nejsnáze použitelný bez zvláštních úprav. Původně zde byla ramena s protékající vodou, takže převaha bažin se nedá předpokládat. Navazovala na něj cesta povodím Rokytky na východ, cesta na sever přes Prosek, na severozápad k Roztokům a podél zaniklého Dejvického potoka k hradišti v Šárce. Proto zde byla Bubenečsko - dejvická osada, před Roztoky raně slovanské osídlení a pak hradiště Levý hradec, dále vesnice Dejvice a Veleslavín. Malostranský prostor byl chráněný před větry a osluněný, takže výhodný k osídlení, ale stranou od těchto cest.

Opevněná osada kupců na Poříčí s kostelem sv. Petra a protější kostel sv. Klimenta v Bubnech dokládají používání brodu přes Štvanici až v době románské, takže v době před a po postavení Juditina mostu. Před vznikem Vyšehradu a zástavby na staroměstské straně nemělo velký smysl jej používat.

Fakt, že se Juditin most po stržení povodní sloužil po opravě jako lávka nejspíše jen pro pěší se dá vysledovat i v legendách o sv. Václavovi, u mne na str. 299 - 302. S neměnností rampy je to dobrá úvaha. Je vlastně jasné, že začátek mostu respektoval navazující stávající zástavbu včetně předchozí zachované rampy a jejího směru.

U původu názvu Prahy z "pražnice" je velkým problémem vysvětlení, proč právě u Prahy byl použit takový název, když se mladé obilí pražilo i všude jinde. Jména se dávala proto, aby vyjadřovala charakteristiku místa a místo nebylo zaměnitelné s jiným.