Kniha HAJDY NA HRAD
Jan Cinert (Středa 30. března 2011)
Jedním z toho, co se mi velmi osvědčilo, byla snaha co nejvíce se přiblížit myšlení lidí v té které době. Proto odlišuji i přístup a myšlení lidí v jednotlivých stoletích a není to pro mne celé středověk. I my, alespoň někteří, neuvažujeme jako v 19. století, byť je to také novověk. Z téhož důvodu se tak důsledně snažím uvažovat o různých přechodech přes řeku ve střědověkých stoletích.
Původně samotný brod nebyl samostatně zpoplatněn. Byl ale udržován aby to pro karavany byla nejschůdnější cesta zároveň směrovaná do hradiště. V něm byla povinost nabídnout část zboží ke koupi místním (doloženo). Otázkou je, kdo určoval na knížecím dvoře cenu a jaká část byla darována knížeti. Teprve po vzniku použití peněz, u nás denáry za Boleslava I., je možno uvažovat o stanovených poplatcích.
Po postavení mostu nebyl brod udržován, a proto na něm nebyly vybírány poplatky, naopak za samotné použití mostu byla stanovena cena podle osob a vozů. Záleželo na obchodnících, jestli za další zpoplatnělé právo budou v místě prodávat, nebo budou pokračovat dál.
Řetěz přes řeku považuji za nerealizovatelný. Kdo by tak dlouhý v našich podmínkách ukoval? Kvůli prověšení by musel viset na kůlech napříč řekou. Při zvýšené hladině, nikoliv povodni, by se na něm zachytávalo naplavené dřevo a řetěz by byl stržen. Předpokládal bych kombinaci brodu s přívozy, snad provozovanými "místními soukromými podnikateli". O nepřátelském útoku brodem bych neuvažoval. Obráncům by stačilo strkat útočníky bidlem zpátky do řeky.
U Juditina mostu je zalomení tak výrazné, že nemohlo vzniknout po opravě. Uvědomil jsem si mezi tím, že zalomený úsek je ještě na terase a až v místě břehu bývalého ramene je napřímen směrem přes řeku. Tím to pro mne začíná být jasné. Zalomený úsek je v místě cesty na původní most a respektoval tak stávající situaci (opevnění) a až v místě břehu byl zalomen směrem přes řeku namísto aby pokračoval na "klárovský" ostrov. Měl jsem dříve v úmyslu napsat něco o Pražském mostě s podtextem "Kde vlastně zemřel slavníkovský dědic Soběslav?". Začínám být díky této diskuzi nabuzen a asi něco konkurenčního napíšu :-).
Cesta předcházející ulici Na tržišti a Vlašská je zase tím, co bych zařadil do postupného vývoje v průběhu středověkých století. U mne na str. 273 je schématický půdorys malostranského hradištního opevnění podle fragmentů archeologických nálezů. Trasa míjí I. fázi opevnění, ale probíhá II. fází. Je tedy následnou po trase Nerudova a Úvoz, která procházela I. fází.
Aby to s těmi brody a cestami od nich nebylo jednoduché, tak ještě Letenská ulice přes zasypané rameno Vltavy spojuje brod/přívoz u Mánesova mostu s cestou druhé komunikační fáze Nerudovou a Úvozem.
Původně samotný brod nebyl samostatně zpoplatněn. Byl ale udržován aby to pro karavany byla nejschůdnější cesta zároveň směrovaná do hradiště. V něm byla povinost nabídnout část zboží ke koupi místním (doloženo). Otázkou je, kdo určoval na knížecím dvoře cenu a jaká část byla darována knížeti. Teprve po vzniku použití peněz, u nás denáry za Boleslava I., je možno uvažovat o stanovených poplatcích.
Po postavení mostu nebyl brod udržován, a proto na něm nebyly vybírány poplatky, naopak za samotné použití mostu byla stanovena cena podle osob a vozů. Záleželo na obchodnících, jestli za další zpoplatnělé právo budou v místě prodávat, nebo budou pokračovat dál.
Řetěz přes řeku považuji za nerealizovatelný. Kdo by tak dlouhý v našich podmínkách ukoval? Kvůli prověšení by musel viset na kůlech napříč řekou. Při zvýšené hladině, nikoliv povodni, by se na něm zachytávalo naplavené dřevo a řetěz by byl stržen. Předpokládal bych kombinaci brodu s přívozy, snad provozovanými "místními soukromými podnikateli". O nepřátelském útoku brodem bych neuvažoval. Obráncům by stačilo strkat útočníky bidlem zpátky do řeky.
U Juditina mostu je zalomení tak výrazné, že nemohlo vzniknout po opravě. Uvědomil jsem si mezi tím, že zalomený úsek je ještě na terase a až v místě břehu bývalého ramene je napřímen směrem přes řeku. Tím to pro mne začíná být jasné. Zalomený úsek je v místě cesty na původní most a respektoval tak stávající situaci (opevnění) a až v místě břehu byl zalomen směrem přes řeku namísto aby pokračoval na "klárovský" ostrov. Měl jsem dříve v úmyslu napsat něco o Pražském mostě s podtextem "Kde vlastně zemřel slavníkovský dědic Soběslav?". Začínám být díky této diskuzi nabuzen a asi něco konkurenčního napíšu :-).
Cesta předcházející ulici Na tržišti a Vlašská je zase tím, co bych zařadil do postupného vývoje v průběhu středověkých století. U mne na str. 273 je schématický půdorys malostranského hradištního opevnění podle fragmentů archeologických nálezů. Trasa míjí I. fázi opevnění, ale probíhá II. fází. Je tedy následnou po trase Nerudova a Úvoz, která procházela I. fází.
Aby to s těmi brody a cestami od nich nebylo jednoduché, tak ještě Letenská ulice přes zasypané rameno Vltavy spojuje brod/přívoz u Mánesova mostu s cestou druhé komunikační fáze Nerudovou a Úvozem.
