ZH (Úterý 29. března 2011)

Uvažoval jsem, jak to bylo se zpoplatněním brodů v době před mostem a pak, zda si takto nechal majitel území utíkat peníze, ev. jak to bylo se zabezpečením proti nepřátelům, tedy jestli nenutili karavany nějakou mýtnicí projít tak jako tak.
Ostatně přebrodit takovou řeku bylo životu nebezpečné, znám to z Červeného Kláštora, kde je na jednotku šířky srovnatelný průtok, pokud bych neuměl plavat, neodvážil bych se to v létě přebrodit, místy tam jsou propady až po prsa, ženský propadaly panice... (donedávna tam vedla brodem turistická stezka). Brod musel být udržovaný, opatřený třeba řetězem ap.

Zalomení bylo vzhledem k šířce mostovky tak nepatrné, že to nemohlo mít žádný obranný význam (jako u barbakanu). Uvažoval bych o zalomení opačném z důvodu odolnosti proti proudu (podobně jako klenba), tady je však opačné. Podle mě vznikala zalomení při přestavbách a novostavbách mostu po povodních.

Pokud nutili projít karavany Opyší, má brod u ostrova Klárov jisté opodstatnění, na vedutách je tam kreslen přívoz. Já tak maně přemýšlím, že pokud někdo prošlápával cestu směrem k řece, měl tendenci jít co nejdéle po hřebeni, pokud od řeky, tak údolím.
Ta cesta Tržištěm k nemocnici a pak jak jezdí sanitky nahoru na Pohořelec, mi taky nepřijde marná, hlavně je v té mé východo-západní linii ;)..