Jan Cinert (Pondělí 28. března 2011)

Jenže Würmská terasa VIIc patřila před navážkami do zátopové oblasti. Proto se jí vyhýbala staroměstská pobřežní komunikace na linii Haštalská, Dlouhá, Staroměstské náměstí, Jilská a Na Perštýně.

Podíval jsem se do V. Hlavsa - J. Vančura: Malá Strana (1983). Je zde skutečně zdůvodněna existence románské až raně gotické severní mostní věže, předchůdkyně dochované gotické. Také je tam přesné zakreslení dochované jižní věže a její průčelí je kolmé na zalomený konec Juditina mostu. Brána je až pozdně gotická a souvisí s vystavěním severní věže po roce 1464, která je trochu pootočena směrem k východu. Myslím si, že pro celou situaci byl rozhodující terén a zástavba na malostranském břehu. V této knize jsem si ještě připomenul, že dokladem brodu v místě Mánesova mostu jsou nedochované románské kostely sv. Valentina (roh Kaprovy a Valentinské) a sv. Petra a Pavla na Klárově. To znamená, že ještě v románské době byl tento brod hlavní, když na jeho koncích byly postaveny kostely. Naopak na koncích Juditina mostu a ani v Platnéřské se románské kostely nenacházely. Proto autoři nutně uvažují o hypotetickém mostě v 10. století právě v místě Mánesova mostu, ovšem pouze na základě podvrhu zvaném Kristiánova legenda.