Jan Cinert (Pondělí 28. března 2011)

Hledání původních vyježděných hlavních cest v městské zástavbě, a to i v gotické lokaci, je jistě správné. Je ale otázka, jestli brod předcházející Juditin most mohl ovlivnit orientaci románské malostranské mostecké věže. Nedávno jsem někde narazil na informaci, už nevím kde, že poslední oblouky Karlova mostu u Malé Strany byly dostavěny dodatečně. Tím byl vztah konce mostu k věžím jiný, nežli se dnes jeví. Možné je to, že skutečně byl používán brod od Platnéřské ulice těmi, kteří se chtěli vyhnout mýtnému na mostě. To by pak byl brod používán až v době Juditina mostu a teprve tehdy mohl ovlivnit zástavbu na staroměstské straně. Také je nutné zohlednit, že Platnéřská ulice byla v zátopové oblasti, takže její zástavba je pozdější.
Potom z toho vychází tato posloupnost:
1 - brod v Libni
2 - brod v místě Mánesova mostu (blíže k Hradu)
3 - rozvíjející se románská zástavba na staroměstské terase
4 - Juditin most
5 - paralelní brod pod mostem a rozšiřující se zástavba směrek Vltavě (Platnéřská ulice) a další brody za nízké hladiny řeky podle houstnoucí zástavby
Vycházím z toho, že při nízké hladině nebylo výhodné se na druhý břeh dopravovat oklikou po mostě a ještě platit mýtné, když šlo přebrodit tam, kde to bylo třeba. Nechci tím zcela vyloučit možnost používání "platnéřského" brodu již v době nedlouho před postavením Juditina mostu, jehož umístění mohl nový brod také ovlivnit. Jde mi jen o to, že jsem odpůrce představ o existenci mostu přes Vltavu v 10. století a jeho kontinuity v následných kamenných variantách. Podle mne se brody měnily podle potřeby vyvolané osídlením a asi také změnami řečiště po záplavách. V bodě vzniku Pražského hradu v 2. polovině 9. století byla situace jiná, nežli na přelomu 11. a 12. století při vzniku románského Starého města.

Já jsem také myslel "lokality v Čechách vůbec". Na popis archeologické situace u brodu jsem nikde dosud nenarazil. Známé jsou mosty u severních Slovanů, ale pouze jako přístupy přes mělké stojaté vody k blatným hradištím.